Joe Nieuwendyk ukončil kariéru

Joe Nieuwendyk

Ve středu 6. prosince se útočník Joe Nieuwendyk rozhodl ukončit svou kariéru. Kanadský centr, jehož posledním působištěm byla Floridská BankAtlantic Center aréna, měl již delší dobu problémy se zády.

„Záda se dostala do tak špatného stavu, který se už nikdy nezlepší. Není to zrovna způsob, jakým jsem chtěl ukončit kariéru, ale musím být realista.“
Joe Nieuwendyk

Ceněný hráč, který odehrál v NHl dvacet sezón, se proslavil nejen jako specialista na vhazování. Odehrál celkem 1 257 utkání, ve kterých vstřelil 564 branek a na 562 přihrál.

V roce 1985 si jej Flames vybrali ve druhém kole draftu, jako 27. v celkovém pořadí. O dva roky později si v sezóně 1986/87 v jejich dresu prožil debut v NHL, ve kterém si dokonce připsal i první vstřelenou branku.

Následující sezóna 1987/88 byla znamením nového velkého talentu. Nieuwendyk si v ní připsal neuvěřitelných 51 branek, čímž se od ostatních nováčků výrazně odlišoval. Více branek jako nováček dokázal nasbírat pouze Mike Bossy, který jich po sezóně 1977/78 měl pouze o dvě více, a Alexander Ovečkin, který si jich v ročníku 2005/06 připsal 52.

Joe neměl ve své první sezóně konkurenci a tak na jejím konci zaslouženě získal trofej Franka Caldera pro nejlepšího nováčka.

V sezóně 1988/89 zvedl nad hlavu svůj první Stanley Cup, když v play off získal 14 bodů (10+4) ve 22 zápasech.

Na konci sezóny 1994/95, ve které odehrál pouhých 46 utkání (50 bodů), získal již svou druhou individuální trofej. Dostalo se mu ocenění Franka ‚King‘ Clancyho, které se dostává hráčům v jejichž osobě se nejlépe spojuje herní kvalita s ‚lidským dobráctvím‘ (humanitární akce, a pod.).

V Calgary strávil osm let, ve kterých si v 577 zápasech základní části připsal 616 bodů (314+302). Do play-off se Flames neprobojovali pouze jednou a to v sezóně 1991/92. Nieuwendyk jinak do všech ostatních vyřazovacích bojů zasáhl a to minimálně k pěti zápasům.

Poprvé změnil v NHL dres 19. prosince, 1995. Vedení Flames se s Nieuwendykem nedokázalo dohodnout na nové smlouvě a tak se stěhoval do Dallasu. Do Calgary putovali Corey Millen a mladičký Kanaďan Jarome Iginla. Hvězdy sice ztratily mladou naději, ovšem získaly již zralého hráče, na post který nutně potřebovali obsadit někým kvalitním.

V Dallasu zažil sedm vydařených let, zvláště pak v základní části sezóny 1997/98 ve které ze 73 odehraných utkání nasbíral slušných 69 bodů (39+30). Dallas se i díky jeho přispění probojoval do play-off a tak se počítalo s tím, že bude Stars i v druhé části sezóny výrazně podporovat.

Ovšem přišlo zklamání. Hned v prvním zápase se San Jose byl Joe zraněn a do vyřazovacích bojů už nezasáhl. Kdo ví, jak by to nakonec dopadlo, kdyby se ve skvělé formě hrající Nieuwendyk nezranil. Dallas se probojoval až do finále konference, kde ho ovšem vyřadilo lépe hrající mužstvo Red Wings.

V následující sezóně 1998/99 to vypadalo, jako by si Joe chtěl spravit chuť. Po Modanovi a Hullovi se stal třetím nejlepším střelcem týmu a Dallas už podruhé za sebou vstoupil do play-off jako vítěz základní části.

Stars se probojovali až do finále, ve kterém dokázali čtyřikrát porazit Buffalo. První výhra Stanley Cupu v historii Dallas Stars (resp. Minnesota North Stars). Pro Nieuwendyka již druhé vítězné finále a největší úspěch v dresu Hvězd z Dallasu. K oslavě Stanleyho Poháru připojil i Conn Smythe Trophy, za nejužitečnějšího hráče play-off. Ve 23 zápasech získal 21 bodů (11+10).

Joey byl tak skvělý hráč, jak jen může hokejista být, ale snad ještě lepší byl jako kamarád.“
Brett Hull

Finále Stanley Cupu si zahrál i o rok později. Ovšem v něm Stars narazili na silnější New Jersey, se kterým čtyři ze šesti zápasů prohráli. Nieuwendykovi se v tomto play-off narozdíl od toho minulého tolik nevedlo. Získal v něm 10 bodů, což bylo o 11 méně než v předchozích vyřazovacích bojích.

V Texasu zůstal ještě další dva roky. Po celou dobu působení u Stars tlačil Modana k podávání lepších výkonů a naopak. V době kdy zde Joe hrál, měl Dallas zřejmě nejvyrovnanější dvojici středních útočníku v celé lize.

Podruhé změnil Nieuwendyk dres 19. března 2002. Dallas jej spolu s mladým Jamiem Langenbrunnerem vyměnil za zkušeného centra Jasona Arnotta, pravé křídlo Randyho McKaye a první volbu v draftu 2002. Po Nieuwendykově odchodu na východ USA, už jeho bývalý klub nebyl tak úspěšný. Joe měl obrovský vliv na tým i na fanoušky, což se projevilo v následujících letech, když se tým bez něj ani jednou nedokázal probojovat do finále konference.

U Devils odehrál necelou jednu sezónu 2001/02 a v následující se opět probojoval do finále Stanley Cupu. Byla to velmi vyrovnaná série, ve které Devils s Anaheimem odehráli všech sedm utkání. V posledním zápase Anaheim padl rozdílem tří branek a tak se Devils, spolu s Joem Nieuwendykem, radovali na domácím ledě z vítězství Stanleyho Poháru. Pro Nieuwendyka to byl už třetí Stanley Cup v kariéře.

Před sezónou 2003/04 o něj projevilo zájem Toronto, 9. září podepsal jako volný hráč a po osmi letech strávených v USA se stěhoval zpět do rodné Kanady. Za Maple Leafs odehrál celou jednu sezónu, ve které si za 64 zápasů připsal 50 bodů (22+28).

Dobu výluky, se podobně jako ostatní hráči v jeho letech snažil využít k regeneraci unaveného těla, se kterým si zažil tři výhry Stanley Cupu, byl účastníkem čtyř All Star Game, získal tři individuální trofeje a v roce 2002 vyhrál s týmem Kanady zlatou olympijskou medaili.

Po výluce podepsal smlouvu s Floridskými Pantery.

Od sezóny 2005/06 měl téměř neustále problémy se zády. Ale i přes ně dokázal odevzdávat velice kvalitní výkony. Za rok a půl stráveného na Floridě odehrál celkem 80 utkání a v nich získal úctyhodných 64 bodů, za 31 branek a 33 asistencí.

„Po celou tu dobu byl elitním hráčem, který si místo v Hokejové síni slávy zcela určitě zaslouží.“
Bob Gainey, bývalý trenér a GM Stars

Související

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.