Ohlédnutí za playoff 1999 – Avalanche – část třetí

Colorado, v té době jeden z nejlepších týmů ligy. Tvrdý oříšek k rozlousknutí. Stars ho však rozlousknout museli, pokud chtěli postoupit do finále bojů o Stanley Cup. Pro spoustu lidí předčasné finále. Dva nejlepší týmy té doby.

Game 2: Stars prohráli první zápas série. Ten druhý tedy museli vyhrát. Zápasy a Avalanche byly hodně zajímavé. I tento začal tradičně. Šance na obou stranách, vysoké nasazení a neskutečná tvrdost. Při jedné ze šarvátek vyfasoval Ludwig menší trest a Avs v přesilovce udeřili. První šanci ještě Sandis Ozolinš neproměnil, o pár vteřin později již puk za Belfoura prošel. Se Stars to nevypadalo vůbec dobře. Avs povzbuzeni brankou organizovali jednu útočnou akci za druhou, blízko vstřelení druhé branky byl Hejduk. Stars se drželi jen s vypětím všech sil. Jako klíčové se ukázalo střídání čtvrté formace. Coloradská čtvrtá formace nebyla schopná zabránit akci Stars. Hatcher se Sloanem dostali puk do útočného pásma, Skrudland s Reidem ho vybojovali, Skrudland puk přikopl Reidovi a ten střelou z velké blízkosti překonal Patricka Roye. Byla to jeho první branka po 20 zápasech playoff a vůbec první branka čtvrté formace Hvězd v playoff. Toto byl velmi důležitý okamžik. Stars byli jako pokropení živou vodou. V obrovské šanci se zjevil Lehtinen, Roy famózním zákrokem lapačkou šanci zneškodnil. Stars následně hráli přesilovku a Joe Nieuwendyk  opět ukázal svoji tak typickou střelu zápěstím. Roy byl však tentokrát pozorný. Nieuwie bojoval s chřipkou, přesto ale hrál, nicméně byl nucený zkracovat svoje střídání. Velkou šanci měl také Modano s Hullem, ale Roy branku Avs uhájil. Výsledkem byl faul Lefebvra na Modana a další přesilovka Stars. V té zahrozil Deadmarsh s Lemieuxem, který zakončoval přečíslení dvou na jednoho. Belfour ale ukázal, že není o nic hroší než Roy. Nádherná třetina, do šaten se šlo za stavu 1:1.

 

V úvodu druhé třetiny zahrozil po Verbeekově ztrátě puku Drury, naštěstí trefil jen tyč. O chvilku na to se situace opakovala a Avs jeli opět dva na jednoho. V útoku se totiž zapomněla Modanova formace. Sakic viděl na levém křídle najíždějícího Hejduka a poslal mu milimetrovou přihrávku. Belfour ale předvedl jeden z nejlepších zákroků playoff 1999, když parádním akrobatickým zákrokem a vymrštěnými betony zneškodnil tuto nebezpečnou střelu. Puk se navíc odrazil k Zubovovi, ten puk předal rozjíždějícímu se Modanovi, ten prokličkoval až do útočného pásma, poslal puk za sebe najíždějícímu Zubovovi a ten tvrdou střelou z vrcholu prvého kruhu nedal Royovi šanci. 2:1 pro Stars. Byl to první gól ruského obránce v playoff. Potvrdilo se známé hokejové pravidlo nedáš-dostaneš. Stars byli ve druhé třetině hodně aktivní, stříleli z každé pozice, poměr střel 10:2 naznačoval mnohé. Avs kromě dvou šancí 2 na 1 žádnou další šanci neměli. Stars navíc dominovali ve hře tělem. Hned několik hráčů Avs se stalo obětí tvrdých zákroků dallaských hráčů. Hunter, Forsberg, Deadmarsh, Kamenskij dostali pořádně naloženo. Matvichuk, Sloan, Hatcher, Verbeek a další ukazovali svoji naprostou dominanci na ledě. A také své odhodlání dotáhnout zápas do vítězného konce. 5 minut před koncem druhé třetiny bylo ale srovnáno. Při dalším propadnutí Modanovy formace se prosadil z dorážky Hejduk. Lehtinen ho neuhlídal a Hejduk nezaváhal. Před koncem třetiny hráli Stars přesilovou hru, šance Modana a Verbeeka však zůstala bez gólového efektu. Strkanice Footea s Modanem jen dokazovali, jak nejlepším hráčům obou týmů na výsledku záleží. Sudí jejich prohřešky proti pravidlům nechávali bez povšimnutí, neb byly na obou stranách. V obrovské šanci se poté při signalizované výhodě zjevil Sydor, přihrávku Lehtinena ale za Roye neusměrnil. Sednout si šel Fleury za hákování Nieuwendyka. Stars na Lavinu vyrukovali s přesilovkovou formací, kdy před brankou Roye clonil Derian Hatcher. Po Zubovově střele se od něj puk odrazil a Roy byl rád, že puk nepropadl do brány, ale nadvakrát trefil jeho výstroj. Pár sekund před konce druhé třetiny se do šance dostával Lehtinen, byl však surově napadený Deadmarshem. Sudí ale nezapískali. Lehtinen si odnesl krvavé zranění v obličeji. Nos však nakonec zlomený nebyl. Do kabin se tak opět šlo za nerozhodného stavu.

Po 4 minutách třetí třetiny si Stars vypracovali obrovskou šanci a opět v přesilové hře. Stars vynikajícím pohybem při přesilové hře rozhodili obrannou čtveřici Avs, k puku se dostal Hull a tvrdě vystřelil. Roy puk vyrazil jen před sebe, kde na dorážku čekal Lehtinen s Modanem. Ani jeden však nedokázal usměrnit puk za Roy. Po sedmi minutách třetí třetiny se Stars dočkali gólu. Parádní akce po ose Matvichuk – Langenbrunner- Verbeek ale nakonec nebyla k ničemu, neboť Roy si stěžoval, že Verbeek byl puk do branky dopravil bruslí. Video sice ukázalo, že Verbeek puk kopnul, ale těsně před brankovou čarou jej trefil i hokejkou. Branka tedy měla být uznána, ale videorozhodčí byl jiného názoru.  Zřejmě nabyl dojmu, že Verbeekova brusle se do brankoviště dostala jako první a to bylo nepřípustné. Do brankoviště mu však pomohl obránce Klemm. Parádní střídání měla opět čtvrtá formace, Dave Reid se však po přihrávce od Verbeeka druhého gólu nedočkal. Verbeek i Reid byli hodně aktivní. Třetí branka Stars na sebe nenechala dlouho čekat. Verbeek vybojoval v rohu kluziště puk, přihrál na modrou Hatcherovi, ten chvíli počkal, až si Verbeek najede do střelecké pozice a teprve poté mu poslal puk. Verbeek vypálil ala Brett Hull, Roy střelu jen vyrazil před sebe. Tam už číhal na dorážku Joe Nieuwendyk a Stars mohli slavit. Byla to 44. střela Stars na branku coloradského gólmana. Zbývalo ubránit 8 minut. To však nakonec nebylo třeba. Stars totiž hráli 5 minut před koncem přesilovku a tak dlouho hledali volného hráče a volnou cestu pro střelu, až se nakonec dostal k puku Modano a dělovkou z pravé strany propálil Roye. 4:2. Zklamaný Hejduk jen těžko opouštěl trestnou lavici. Stars tedy tento těžký zápas dotáhli do vítězného konce.

 

Zajímavostí prvních dvou zápasů bylo, že v obou bylo použito video. V obou případech tým, kterému nebyl gól uznán, nakonec zápas vyhrál. V obou případech byla neuznaná branka pro tým velkou inspirací a vzpruhou.

Uznání se po zápase dostalo Guy Carbonneauovi, který byl nasazován na Petera Forsberga. V zápase č. 2 odehrál 13:43 a v +/- byl na 0. Forsberg si připsal jen jednu střelu na branku. Hartley však vyloučil, že by se ve třetím zápase snažil vyhnout tomu, aby se na ledě tito dva hráči potkávali. Sebevědomě prohlásil, že Foppa je nejlepší 2-way útočník na světe a Carbonneau má 39 roků, proto zde není žádný důvod pro to, aby se snažili o změnu nasazování těchto dvou hráčů proti sobě.

 

Game 3: Grant Marshall do zápasu nenastoupil kvůli zranění třísel. Avalanche na nás pěkně vlétli. Během tří minut si vypracovali hned několik šancí. Kamenskij, Hejduk, Fleury naštěstí své šance neproměnili. Bylo zapotřebí je trošku upozornit na to, že musí také bránit a nejen útočit, neb v útočení byli v té době nejlepší. Nieuwendyk vyhrál buly a po odraženém puku se k němu dostal Reid, trefil ale jen tyč.  Jen o pár vteřin později měl Reid s Langenbrunnerem další šanci, Roy byl ale pozorný. Před Belfourem excelovala dvojice Matvichuk-Hatcher, která hrála hodně tvrdě a nekompromisně čistila prostor před našim gólmanem. V polovině zápasů měli velké šance Carbonneau a Langenbrunner. Roy opět bezchybný. Stars tak postupně vyrovnali zápas a postupně měli i trochu navrch. Zejména díky hře do těla.

V úvodu druhé třetiny měla výborné střídání Nieuwendykova formace. V první šanci ještě Joe branku nedal, puk ale znovu vybojoval a snažil se zpoza branky najít volného Langenbrunnera, jeho střelu však srazil za záda Roye obránce Miller. Bob Hartley tak musel spolknout další hořkou pilulku. Stars se tak dostali do velmi důležitého vedení. Ačkoli si Avs věřili, všechny týmy věděly, že Dallas umí výborně bránit a klidně ubrání jednobrankové vedení. Avs se proto hned vrhli do útoku. Ve velké šanci se zjevil Kamenskij, trefil ale jen horní tyč branky Eddieho Belfoura. Forsberga následně zastavil až Sydor, z protiútoku se na Roye řítil Joe Nieuwendyk, ale byl faulován, Stars tak hráli přesilovku. Přesilovka ale hvězdám nevyšla, coloradská Lavina měla navrch. Ozolinše následně vychytal Belfour, jeho střela šla do tyče.

Úvod třetí třetiny opět patřil Avs. Nieuwendyk ukázal, jak na Roye. Při jeho výletu za brankou mu umně vysekl hokejky z ruky, puk pak poslal naslepo před branku, žádné ohrožení branky z toho ale nakonec nebylo. Podein měl hned v úvodu dvě šance, Eddie Belfour ale chytal ve skvělé formě. Fleury dopadl stejně jen o chvíli později. Další šance přišla po velké hrubce Modana, Belfour ale opět vytáhl jeden ze svých výborných zákroků. O chvíli později nedal v další šanci Forsberg. Kdyby se hrálo v Dallasu, halou by se ozývalo skandování fans: Eddie’s better! Takto všichni fans Colorada jen kroutily hlavami. Další šanci měl v polovině zápasu Drury, trefil ale tyč. Již třetí tyč Avalanche v zápase. Stars odpověděli ojedinělou střelou první formace, střílel Hull od modré. Roy byl ale na místě. Jen o chvíli později přišla  rozhodující akce zápasu. Nieuwendyk ujel po křídle a poslal výborný pas na Langenbrunnera, který nezaváhal a Roye prostřelil. 0:2. Pohotová střela zápěstím do horního růžku branky. Foote při této situaci chyboval, snažil se hrát do těla, v polovině ledu hitoval a nestačil se tak vrátit, umožnil tak Stars jen 2 na 1, neb Hejduk, který měl za Foota v obraně zaskočit, nestačil s Langenbrunnerem bruslit.  Stačilo ubránit dalších 9 minut. Avalanche se zmohli jen na pár závarů, vše ale s bravurou řešil Belfour, například při šanci Ozolinše. Stars v té době měli 14 šancí a dali dvě branky, Avalanche 22 šancí a branka žádná. A hned z další šance Stars opět udeřilo. Reid se rozjel po levém křídle, pohodlně se dostal až před Roye a střelou zápěstím přímo k tyči do horní poliviny branky, dal na 0:3. Opět střela nahoru, jasný záměr hráčů dallaských Hvězd na překonání Patricka Roye.Z Reida měli všichni jundu, že už asi nikdy v playoff nedá branku, a v sérii s Avs to bylo už jeho druhá. V bráně byl navíc Patrick Roy! Výborný výkon, zejména Ed Belfour zářil, připsal si další čisté konto v playoff, už šesté. Hvězdy tak otočily vývoj série. Z 0:1 na 2:1.

Game 4 a game 5 Dallasu nevyšly. Až příliš mnoho chyb v obraně. Avalanche tak sérii otočili ve svůj prospěch. Vedli 2:3. Stars tak museli vyhrát oba zbývající zápasy, pokud chtěli postoupit do finále Stanley Cupu. Před veledůležitou game 6 měli hráči schůzku, neb dostali 7 branek v game 5. To utkání jsem viděl osobně a po dlouhém snažení jsme to dotáhli na 5:5 ze 5:3, ale zapomněli jsme bránit a Avs dali na 6:5 a pak sedmý do prázdné. Kdo mluvil? Carbo, Keane a Ludwig. Bylo třeba se vrátit k naší hře. Přesně tito hráči pak sérii s Avs otočili. Neb v game 6 jsme prohrávali 1:0 po 1/3 a byli jsme 40 minut od zopakování vyřazení s Detroit Red Wings o rok dříve. Tedy ve finále konference.

 

Game 6: Statistika hrála proti nám. Belfour nikdy v kariéře nevyhrál zápas playoff na ledu soupeře, kdy čelil vyřazení. Byl to tedy nejen pro něj velký test. Na druhou stranu tři zápasy v řadě již dlouhou dobu neprohrál. Hvězdy věděly, že musí hrát svoji obrannou hru, nenechat se strhnout k útočení, to se s Avs té doby nevyplácelo, dva předešlé zápasy toho budiž důkazem.

Game 6 začala relativně opatrně, v porovnání s předešlými zápasy. Až těsně před polovinou první třetiny měl dvě šance Keane. Roy byl ale na místě. Chvíli na to ujížděl po křídle Podein, a hned na to Sakic s Fleurym. Eddie byl ale pozorný. Po této šanci se musel jít Orel proletět. Jeho kroužení směrem k mantinelu a zpátky do branky bylo pověstné. Obranná hra Stars stále nefungovala. V zápase nás držel Eddie Eagle Belfour. Do ojedinělé šance se dostal Modano, ale nedal poté, co si výborně obhodil Gusarova. Při dalším střídání měl dvě šance Nieuwendyk, ale nedal.

Velikou šanci měl na přesilovce Ozolinš, Eddie se ale překonával, případně mu pomáhala hodně obětavá obrana, která po hlavě padala do všech střel. Následně byl faulován Keane a Stars hráli přesilovku. Na ní opět řádil Foppa, ve jejím závěru přihrál do šance Ozolinšovi, a ten trefil po odrazu další tyč, dorážku dal Sakic do boční sítě. Když už se zdálo, že Stars konec třetiny ubrání, přišla pohroma. Stars vyhráli několik tvrdých soubojů, nicméně puk poslal Foppa na modrou, Foote vystřelil a geniální teč předvedl clonící Claude Lemieux, kterého Hatcher neodstavil. Belfour byl bezmocný, neb tato branka byla nechytatelná. 40 minut od vyřazení, něco se muselo stát.

Hned v úvodu třetiny však vyšlo střídání první formaci. Modano přihrál na Zubova, jeho střela se odrazila před Roye, připravený byl však Lehtinen a puk za Roye dorazil. Tomu se říká rychlá odpověď. Velká vzpruha pro Dallas. Po 6 zápasech se Lehtinen opět střelecky prosadil. A bylo to v pravou chvíli. Byl to dokonce jeho první bod v této šestizápasové sérii. A opět šlo o střelu zápěstím do horního růžku branky. Při střídání druhé formace měl Nieuwendyk a spol hned několik šancí, Roy ale držel.

Rozhodující okamžik přišel před polovinou třetí třetiny. Ludwig zachytil puk na modré a poslal ho do rohu, kde o něj svedl souboj Langenbrunner, puk přiťukl na volního Reida, který puk hned poslal před bránu na volného Nieuwendyka, jeho Roy ještě vychytal, ale na dorážku Langenbrunnera byl však krátký. Nešťastný okamžik pro Colorado. Ozolinš střelu Nieuwendyka tečoval tak, že se odrazila pod beton Roye, pohotový Langenbrunner však vše viděl a puk dorazil. 1:2. Roy byl vzteky bez sebe a jen bezmocně zahodil svoji hůl. Avalanche se snažili odpovědět, Forsberg řádil jako černá ruka, po jeho přihrávce měl velkou šanci obránce Gusarov, Orel měl však svůj den.  Odpovědět se snažila naše třetí formace, Keane ani Carbonneau puk za Roye nedotlačili. Čtyři minuty před koncem se dostal do úniku Langenbrunner, na Roye jel sám, ale Roy Avalanche udržel v zápase. Drama pokračovalo. Naštěstí provokatér Lemieux přehnal důraz a byl vyloučen za faul na Belfoura. Nieuwendyk vyhrál buly v útočné třetině (v té době měl úspěšnost kolem 60 %), od modré vystřelil Sydor, Reid puk tečoval, ale branka z toho nebyla, ale puk se k němu odrazil, Reid ho poslal před branku, kde promáchl Nieuwendyk, nevadilo to, neb přihrávka byla určena Langenbrunnerovi, který vstřelil druhý gól v tomto zápase. Dával v podstatě do prázdné branky, neb Roy se nechal Reidem vylákat mimo prostor brankoviště a na druhou stranu se již nestačil přesunout. 1:3. Další hořká pilulka pro Boba Hartleyho.  Verbeek následně vyprovokoval Forsberga k hrubosti, na trestnou lavici šli ale oba dva. Konečnou podobu výsledku dal Matvichuk, když dělovkou od modré nedal Royovi šanci. Buly výborně vyhrál Guy Carbonneau. Senzace! 1:4 v takovém zápase!

Stars hráli od vyrovnání velmi aktivně, a to bylo klíčové, vrátila se jim ztracená sebedůvěra v systém, který v základní části deptal všechny soupeře. Série tedy byla srovnána na 3:3.

Zajímavostí nesporně je, že na Forsberga byl nasazován Derian Hatcher. 28 střídání Foppy a 28 střídání dallaského kapitána. Tvrdost evidentně nesla svoje ovoce.

 

 

Game 7: Game 7 se hrála v Dallasu, v Reunion Areně, což byla pro Stars obrovská výhoda. Moje oblíbená věta z té doby: There is nothing like a Game 7. Vítěz tohoto zápasu měl narazit na Buffalo, které už finále konference mělo za sebou.

Forsberg hned od počátku zápasu opět dokazoval, že je asi nejlepším hráčem té doby. Jeho zpětnou přihrávku na Kamenskiho zblokoval Matvichuk. Ráz tomuto zápasu udala osmá minuta, kdy se po levém křídle prosadil u hrazení Nieuwendyk a našel výbornou křižnou přihrávkou Langenbrunnera a bylo to 1:0 Lepší start si snad Stars nemohli přát. Roy jen kroutil hlavou. Hvězdy si do konce třetiny vypracovali ještě jednou velkou šanci, Verbeekovu střelu ale Roy kryl. Těsně před koncem třetiny Foppa opět úřadoval a zavářku před Belfourem Stars ustáli, nicméně za oplácení byl vyloučen Carbonneau. Foppa ho nachytal. Koharski pískl až oplácení. Stars ale svoji obrannou hru nalezli a sebevědomí jim rozhodně nechybělo. V polovině třetiny si Marshall obnovil zranění třísel a playoff pro něj skončilo. Stars však naštěstí přidali další branku. Na první lajnu Colorada nasadil Ken Hitchcock Carbonneauovu formaci. Opět geniální tah. V útočném pásmu vybojoval puk u mantinelu Mike Keane, Verbeek puk poslal před branku, Carbo puk tečoval přímo na hůl Keana a bylo to 2:0. Reunion Arena šílela nadšením. Celých 14 minut trvalo, než si Avalanche připsali střelu ve druhé třetině, navíc to byla neškodná střela od modré. Velkou šanci si připravila první formace, Modano ale přihrávku Hulla za Roye neposlal. Modano ale v zápase ukazoval, proč patří mezi pár nejlepších bránících centrů ligy. Zápas v podstatě rozhodl 4 minuty před koncem druhé třetiny Mike Keane, když v obranném pásmu získal puk a v podstatě se dostal až před branku Roye, v tandemu mu šel ještě Verbeek, takže obránce Foote nemohl do Keane jít naplno, Keane tak mohl vytáhnout špičkový blafák. Roy nestačil reagovat a jen naštvaně kroutil hlavou a následně přidal i několik potřepání hlavou, tolik pro něj typické tiky. 3:0. Bývalý hráč Avalanche Mike Keane v podstatě rozhodl rozhodující zápas série. Dvě branky během 4 minut. Nevím proč, ale tuto branku mám v paměti vepsanou ze všech branek playoff 1999 asi nejvíc. V obraně Avalanche chyběl Sandis Ozolinš, který se zapomněl v útoku. Svoji chybu chtěl ještě do konce třetiny odčinit, a ve skrumáži před Belfourem měl hned několik šancí, všechno ale bylo marné, Eddie byl při chuti.

Zajímavostí také bylo, jak na sobě Orel zapracoval. Ani při jedné brance Stars nehnul ani brvou. Pod kůži se mu dostalo pravidlo Stars vštěpované hráčům: Never get too high, never get too low.

Velkou šanci měl ještě Nieuwendyk, ale nedal. Hned z protiútoku se protáhl obranou Fleury, ale trefil jen tyč. Po vyhození puku druhá formace střídala, na led šla první Modanova. Modano vytvořil tlak na Roye, který rozehrával puk za brankou a přihrál přímo na hůl Lehtinena. 4:0. Roy byl úplně bezmocný a zdeptaný. Již snad nikdo nepochyboval o tom, že Stars postoupí do finále.

Až 6 minut před koncem zápasu dal konečnou podobu skóre Joe Sakic, když z tak trochu nenápadné akce snížil na 4:1. Speciálně Sakicovi série s Dallasem moc nevyšla, a tento gól byla jen slabá náplast. Obrovská radost, největší měl snad Brett Hull. Zklamání hráčů Avalanche bylo pochopitelné. Měli 2 zápasy na postup, šestý zápas hráli doma a nic. Eddie všem dokázal, že v té době se s ním mohl měřit snad jen Dominik Hašek, nikdo jiný. 4 výhry tak Hvězdám chyběly k zisku Stanpey Cupu. Odpočaté Buffalo se už na Stars těšilo.

Zajímavostí také bylo, že série se otáčela jako na obrtlíku. Z 0:1 na 2:1, pak na 2:3 a pak na 4:3. Rozhodně napínavá série se vším všudy.

Peter Forsberg ještě v průběhu série, ale i o několik let později v rozhovorech prohlásil, že tahle série byla nejtvrdší ze všech, které kdy hrál. Netřeba k tomu co dodávat.