Weblog Dallas Stars cz

Avalanche jedou!

5. 10. 2009 Craig Anderson, nový gólman namísto nemožného Budaje a v Coloradu se dějí věci. Dvě výhry, nad San Jose a nad Vancouverem, a to celkem přesvědčivé. Avs hrají jako tým a gólman je drží. Otázka je, jak dlouho jim to vydrží. Ale začátek mají parádní.

Jaká je situace před uzávěrkou přestupů na východě?

Ve Východní konferenci je situace přehlednější než v té Západní, neboť týmy nejsou tak vyrovnané jako na západě. Na východě už je o osudu některých týmů jasno i několik týdnů či měsíců. I zde je však řada týmů, které si to mezi sebou rozdají o postup.

Islanders

Islanders jsou v krizi. Nemají kvalitní hráče a i když se třeba Doug Weight rozehrál a pravidelně boduje, na postup do playoff to nestačí. Problémem jsou i častá zranění brankářské jedničky DiPietra.

Thrashers

Thrashers jsou jasným příkladem vrcholného diletantství. Za jedno playoff, ve kterém odehráli jen 4 zápasy, obětovali řadu mladých hráčů, nyní nemají ani ony posily, ani ony mladé hráče, ani drafty. V jejich případě jsou i ty drafty s otazníkem, neboť když se podíváte na to, jak vysoko Thrashers rok co rok draftovali a kolik kvalitních hráčů si vybrali, tak je ta bilance poměrně tristní.

Senators

Ottawa se trápí. Kádr, který před pár roky bojoval ve finále Stanley Cupu se pomalu rozpadá. Někteří odešli a jejich náhrady nejsou tak kvalitní. Jiní se zase herně trápí. Situaci určitě nepomáhá časté střídání trenérů. Hlavním problémem je post brankáře, od toho se vše odvíjí. V Ottawě budou mít o čem přemýšlet.

Lightning

Před sezónou vzbudili Lightning velké očekávání. Získali velké množství kvalitních hráčů, napumpovali do klubu potřebné peníze a některé zásadní změny udělali už v loňské sezóně. To se týká především postu brankářské jedničky, kterou mají obsazenou velmi slušně. S odstupem času se ukazuje, že onen boom přes léto byl nesmyslný. Není možné obměnit více než polovinu týmu a čekat, že tým bude šlapat. Změny navíc pokračovaly i v průběhu letošní sezóny. A došlo i na změnu trenéra. Myslím, že na podzim bude tým Blesků vypadat zase o něco jinak. A myslím, že ty změny nebudou kosmetické.

Maple Leafs

Co dodat. Opět se fandové v Torontu nedočkají Stanley Cupu. A dokonce ani playoff. Nového trenéra a nového generálního manažera čeká velký kus práce. Tyto dvě funkce byli obsazeny kvalitními profesionály, přebudovat kádr ale chce čas. Velké změny na obzoru. Trenér a GM zůstanou, důležité bude především vyřešit otázku brankáře a útoku. Obrana vypadá z týmu Leafs nejlépe, nicméně i jí se změny budou týkat. Uvidíme, jestli zůstane Tomáš Kaberle nebo Pavel Kubina.

Penguins

Velké vystřízlivění panuje v Pittsburghu. Pens padali a padali až se dostali za postupovou osmičku. Ústup ze slávy zaznamenal gólman Fleury, trápí se i řada dalších hráčů, například Miro Šatan. Snažení Malkina a Crosbyho na plyoff zatím nestačí. Určitě se ale Penguins o playoff ještě poperou.

Panthers

Letos dali dohromady velmi kvalitní obranu, mají dobré gólmany a překvapivě ožili i někteří hráči v útoku, od kterých se to zrovna moc nečekalo. Ve velké formě hraje třeba Radek Dvořák. Po dlouhé době mají Panthers opět šanci na playoff, a to navzdory tomu, že někteří říkali, že výměnou Jokinena Panthers ztratí. Nestalo se a Panthers hrají nejlépe za posledních několik let. Na playoff však musí ještě přidat, i když jejich momentální forma nasvědčuje tomu, že by to letos mohlo na playoff stačit.

Shrnutí a tip na postup

Od prvního do šestého místa je situace jasná. Tyto týmy playoff udělají. O dvě poslední příčky se poperou čtyři týmy. Rozhodne aktuální forma a marodka toho či onoho týmu.

Playoff si podle mého názoru zahrají tyto týmy: Boston, Washington, New Jersey, Montreal, Philadelhia, New York Rangers, Buffalo a Pittsbutgh.

Jaká je situace před uzávěrkou přestupů na západě?

Mlha se začíná pomalu, ale jistě, rozpouštět. Již brzy bude nad Slunce jasné, kdo se bude zbavovat hráčů a připravovat se pomalu na další sezónu a kdo bude před uzávěrkou přestupů posilovat. Tady je můj pohled na věc.

Blues

Blues jsou bez šance. Paul Kariya si to určitě užívá, když dal Blues přednost před Dallasem. Mohl nastupovat s Richardsem ve formaci a hrát každý rok playoff. My jsme se zase mohli vyhnout nákupu Averyho. Mohly na tom vydělat obě strany. Takto na tom obě strany prodělaly, tedy pokud Kariyovi nejsou milejší peníze, které v St. Louis bere, v Dallasu by totiž tolik nedostal. Blues tedy zazní v St. Louis i po této sezóně. Od dob Prongera a MacInnise uplynulo už hodně vody a fanoušci tohoto celkem sympatického klubu zažívají poměrně krušné období. A to navzdory nečekané produkci některých hráčů – Crombeen, Berglund, Winchester, Perron, Backes, atd. Uvidíme, jak si povede Doug Armstrong.

Predators

Stačilo, aby nějakou dobu chybělo pár hráčů a hodně se postupové osmičce vzdálili. A to poměrně rychle. Přitom ještě nedávno byli na dostřel a před tím dokonce i v postupové osmičce. Hodně chyběl Arnott. Navíc exdallaský Dan Ellis nemá tu formu z předešlých let. Mnozí už loni poukazovali na to, že jeho hvězda bude zářit jen krátkou dobu, že to není TOP gólman. Nemýlili se. Šance na postup tu je, ale je až příliš malá.

Avalanche

Colorado je po stávce v NHL úplně mimo a momentálně je to jeden z nejslabších týmů Západní konference. Stačí, aby chyběl Sakic a jsou vyřízení. Smyth není tak dominantní, jak se čekalo (i když Avs táhne), navíc odešel i Brunnette, ten chybí hodně. Avs dlouhodobě neřeší největší slabinu svého týmu – brankáře. Na to doplácí rok co rok. To tak vypadá, že Francois Giguere to v Coloradu řídí ve prospěch Stars a ne Avs. Opět bude mít v létě hodně času přemýšlet, více než 4 měsíce. Šance na postup tu je, ale velmi malá. Stíhací jízdu provedli i loňský rok. A myslím, že i ten rok před tím. Jak to dopadne letos? Bude mohutný finiš stačit?

Kings

Rok co rok stejná písnička. A rok co rok stejně obehraná. Letos zaznamenali KIngs určité zlepšení, hodně tomu pomohl příchod některých hráčů, zejména Quincyho, nicméně ani tento rok to na playoff stačit nebude. Kings totiž hrají většinu zbývajících zápasů venku, kde se jim moc nedaří. V létě tak mohou zase přebudovat kádr. Zřejmě půjde pryč Frolov a někteří další hráči. Problémem je, podobně jako u Avs, gólman. A taky obrana. Kyle Quincey jaro nedělá.

Shrnutí a tip na postup

První čtyřka je jasná, to by musela některý z těchto týmů postihnout krize podobná současné krizi Vancouveru. Což ale nečekám. San Jose, Detroit, Calgary a Chicago playoff udělají. Speciálně Chicagu to hodně přeji, po těch hubených letech zapříčiněných špatným vlastníkem a přestupovou politikou klubu. Nemastné výsledky mají kromě Canucks a Red Wings i Coyotes, Ducks a ani Wild nemají v poslední době zrovna stabilní výsledky.

Týmy jsou tedy rozdělené v podstatě po čtyřech. Čtyři týmy mají playoff téměř jisté, další čtyři v něm momentálně jsou, ale příští týden být nemusí, další tři v něm nejsou, ale příští týden být mohou a další čtyři už mají pravděpodobně smůlu a mohou se chystat na další sezónu. Osud osmi týmů je tedy podle mého názoru už daný, i když chleba se bude lámat až první týden v březnu (4. března), kdy se kluby budou muset rozhodnout, jak dál. Uzávěrka přestupů udělá v mnohém jasno.

Můj tip na postupovou osmičku: San Jose, Detroit, Calgary, Chicago, Dallas, Anaheim, Vancouver a Minnesota.

Havlíčkův Brod

Opět jsem se vypravil za Kometou, tentokrát do Havlbrodu. Stejně jako minule v Olomouci, i tady jsem byl očarován městem samotným. Havlíčkův Brod je rozhodně jedno z nejhezčích českých měst. V hotelu U zlatého lva jsme se velmi dobře najedli, prostředí velmi pěkné.

Před stadiónem socha znázorňující brusle, pocta Josefu Vašíčkovi. Stadión na poměry první ligy celkem slušný. Obyčejný, nic extra, ale velmi slušný. Jen tam byla pořádná zima. Nevýhodou bylo také to, že podlahu tvořil beton, který byl natřený, a pořádně to klouzalo, hlavně díky tomu, že venku pršelo a mokro tak bylo i uvnitř. V Brně je alespoň mezi sedačkami na zemi taková nějaká guma. Další nevýhodou byla stříška na trestnou lavicí. Byla vysoká a nebylo přes ni vidět. Ale celkový dojem byl OK, proti Znojmu či Olomouci luxus.

Poměrně malá návštěva, ale co čekat od tak malého města. Celkem 2600 fandů (i když to je nesmysl, aby přišel takto zaokrouhlený počet), z toho 700-1000 z Brna. Domácí nemají kotel, snad jen pár bubeníků, zbytek jsou normální občané. Moc lidí v dresech či šálách jsem neviděl. Brněnský kotel dokázal přeřvat všechno. Domácí bylo hodně slyšet až za rozhodnutého stavu, kdy brněnský kotel naopak oněměl.

Výkon Komety byl katastrofální. Nešlo jim snad vůbec nic. Každou třetinu odehráli 8 minut v oslabení. Hrůza, tohle už se stává pravidlem. Za zmínku stojí výkon sudích. Hlavní sudí Ondřej, pomezní Jirka a Jílek. Horší výkon sudích jsem neviděl. Navíc byl jejich výkon i velmi jednostranný. Nutno dodat, že většina vyloučených na straně Komety byla oprávněných, ale některá vyloučení si sudí vymysleli. Stejně tak pomezní několikrát zaváhali. Jednou nebyl puk ani na modré čáře, byl tedy ještě v pásmu, a přesto byl odpískán offside. Poslední tři zápasy si sudí na Kometě pořádně zgustli. Brňáci jsou na to svým způsobem zvyklý. Ale co je moc, to je moc. Liga by s tím měla něco dělat. Minule s Kadaní to byla podobná hrůza. Navíc mám pocit, že sudí někdy nesmyslně kompenzují (jednou ve prospěch Komety), což je špatně. Hodně často si taky vyberou jeden zákrok, kterých je v zápasu asi tak 20 a oni písknou jeden, dva. Nechápu. Buď pískám vše anebo nic. Jednoznačně sudí v první lize neznají míru. 19 dvouminutových trestů pro Kometu, s tím se prostě vyhrát nedá, v tomto je výsledek zápasu ještě milosrdný. K tomu ještě jedna pětka a do konce zápasu.

Taky nechápu, kde Kometa vzala 30 střel na branku, neboť publikum neustále čekalo na nějakou střelu a ta nikde.

Až na hru Komety a výkon sudích to byl velmi pěkný výlet.

Výlet do Olomouce

Včera jsem si udělal výlet za Kometou do Olomouce. Hokej nemá cenu komentovat, ze strany Komety to byla velká slabota, Mora vyhrála zaslouženě, ale to ani není účelem tohoto příspěvku. Chtěl bych Vás jen stručně seznámit s podmínkami, jaké v Olomouci panují, co se stadionu týče.

Jednu věc mají v Olomouci společnou s Prahou. Jednotné ceny. Malé tyčinky, voda, limonáda, pivo, to vše stojí 25,- Kč. Jak legrační, když malá plastová voda stojí stejně jako čepovaný půllitr piva nebo Cola. Tady ale podobnost s O2 Arénou končí. I když, i ta cena je tam ostatně vyšší.

Zvenku vypadá stadion doslova katastrofálně. Místní mu říkají „prasečák“. Rovná střecha, a kolem dokola je vlnitý plech nebo co to je. Vše oprýskané, rezavé. Hnus. Připomínalo mi to ruinu dnes již bývalého brněnského stadionu za Lužánkami, ale bez těch velkých prosklených ploch. Taková ta komunistická klasika. Uvnitř taky žádná sláva. Záchodky nic moc, občerstvení taky žádný velký výběr. A návštěva? Velmi slabá. Na první tým (teď už druhý) první ligy sem přišlo jen pár stovek diváků. Ostuda. Kotel, to byl takový hrozen věrných, rozhodně ale neměl víc než 150 členů. Brněnský kotel byl mnohem větší. Alespoň trojnásobně. A i v publiku se brněnští neztratili. Myslím, že jich do Olomouce přijelo pěkných pár stovek. Z celkového počtu 1500 přihlížejících bych řekl, že necelou polovinu tvořili Brňáci.

Před nějakou dobou se mluvilo o tom, že Olomouc by mohla přetáhnout extraligu ze Znojma. Tedy hlavně Jirka Dopita, že by to udělal. Ale v tomto zařízení hrát extraligu, to by byla jen jedna velká ostuda pro jinak nádherné město Olomouc.

My Brňáci často nadáváme na podmínky v brněnském Rondu, ale čím víc toho člověk vidí, tím víc zjišťuje, že jinde jsou na tom ještě mnohem hůř. To ale nic nemění na tom, že srovnávat se s Olomoucí či Znojmem je nesmysl. Standardy jsou už dneska úplně někde jinde.

Bilancování sezóny 2007/2008 – část třetí

Poslední část našeho hodnocení je věnována útočníkům.

Útok

Útok byl v podstatě daný hned od počátku sezóny, čekalo se sice, že Stars posílí o nějakého dobrého střelce, ale nakonec díky přemrštěným cenám na trhu s volnými hráči to dopadlo tak, že si Stars nechali místo pod platovým stropem až na posilu před uzávěrku přestupů. Rozhodli se tak raději neobětovat svou budoucnost jen kvůli tomu, aby provedli nějakou změnu za každou cenu. To se nakonec ukázalo jako dobrý tah. Možná to byla i jakási znouzectnost, neboť i generální manažer Doug Armstrong se snažil tým posílit. To se mu ale nepovedlo a zřejmě i to byl důvod, proč byl po rozpačitém startu nahrazen dvojicí Hull-Jackson. Ti se okamžitě zbavili řízného Todda Fedoruka a dali více prostoru mladším hráčům jako je třeba Conner a Eriksson. Před uzávěrkou přestupů nakonec přece jen přišla výměna roku. Dallas získal Brada Richardse, naopak Jeff Halpern a Jussi Jokinen odešli. Sehrávání s novými spoluhráči trvalo hodně dlouho, v podstatě k němu docházelo hlavně v playoff. Jokinen byl jedním z nejslabších článků kádru Stars, proto je jeho odchod v podstatě dobrou zprávou. Odchod Jeffa Halperna musel bolet snad každého fandu Stars. Srdcaři jako on, kteří dokáží v playoff rozhodovat zápasy, nerostou na stromech. Jeho schopnosti tvořit jsou ale přece jenom velmi omezené. Naopak poměrně mladý Brad Richards má před sebou ještě řadu velmi produktivních sezón. Je nad Slunce jasné, že se v následující sezóně bude cítit v Dallasu zase o něco lépe a lze od něj očekávat podobný vzestup, který letos zaznamenal Mike Ribeiro. Mnohé předvedl už v letošním playoff, nicméně přece jen se od něj asi čekalo víc branek.

Velké množství hráčů si vytvořilo osobní rekordy. Mike Ribeiro zářil jak v základní části, tak v playoff, stejně tak Brenden Morrow. Dobrou sezónu má za sebou Mike Modano, Stu Barnes či Jere Lehtinen. Stu Barnes se ukázal být velmi důležitým hráčem. Jednak umí rozhodnout klíčový zápas a jednak je takovým tmelem týmu. Niklas Hagman překvapil střeleckou potencí v základní části, v playoff ale totálně vyhořel, i když je třeba podotknout, že již nedostával tolik prostoru na ledě. Šancí na to skórovat měl ale i tak hodně. Vydařenou sezónu má za sebou také Steve Ott. Konečně ukázal, proč ho Stars draftovali tak vysoko. Lépe řečeno dokázal, že Hvězdy svou volbu v prvním kole draftu nevyhodily jen tak z okna.

Konec sezóny, tedy zejména playoff, vyšel i Joelu Lundqvistovi, Toby Petersenovi a Loui Erikssonovi. Ten ukázal svůj potenciál, v příští sezóně by měl přidat zase o něco více bodíků a hlavně větší vyrovnanost výkonů. Jeho spojení s Richardsem však otevírá až nečekané možnosti rozvinutí talentu.

Největší zlepšení zaznamenal bezpochyby Mike Ribeiro. Jemu tak patří vzhledem k výkonům, výši jeho smlouvy a dopadu na tým titul nejlepšího útočníka uplynulé sezóny. Bez Brendena Morrowa by to ale stěží dokázal. Ten byl nejlepším hráčem Stars v playoff. Ribeiro ale dominoval základní části.

Bilancování sezóny 2007/2008 – část druhá

Další část hodnocení uplynulé sezóny je věnována obráncům.

Obrana

V obraně došlo k velkým změnám. Před sezónou se nečekaly žádné výraznější změny. Do LA odešel sedmý bek Jon Klemm a do Pittsburghu se přestěhoval stárnoucí Darryl Sydor, jehož místo měl zaujmout nadějný Niklas Grossman. Všechno ale bylo jinak. Niklas Grossman, který měl začít svoji první úplnou sezónu v prvním týmu, se zranil. Dalším adeptem na volné místo v obraně tak byl logicky Nolan Baumgartner. V přípravě se však příliš neukázal, proto mu místo na soupisce vyfoukl mladíček Matt Niskanen, který ještě rok před tím hrál univerzitě jako amatér. V NHL si ale od počátku počínal jako zkušený mazák.

Obrana byla pro Stars doslova zakletá. Velkou část sezóny totiž promarodili Philippe Boucher a Sergej Zubov. V obraně tak dostal šanci nejen uzdravený Niklas Grossman, ale i Mark Fistric. Polovinu sezóny tak Stars nastupovali se třemi nováčky v obraně. Všichni tři nováčci se ukázali ve velmi dobrém světle. Po změně na postu generálního manažera dostávali mladí hráči více a více příležitostí, takže i Mark Fistric dostal poměrně hodně šancí se ukázat. I jeho výkony byly velmi příjemným překvapením. Každý z těchto tří beků navíc hraje jiným stylem, což Dallasu přináší velkou flexibilitu při výběru a nasazování hráčů. Bodově vydařenou sezónu prožil čtyřiadvacetiletý Trevor Daley, další z mladých dallaských obránců. Stars tak měli po mnoha a mnoha letech velmi mladou obranu, neboť čtyři obránci Hvězd byli mladší čtyřiadvaceti let. Daley sice v playoff už skoro vůbec nebodoval, ale zase zlepšil svou hru snad ve všech ostatních aspektech. Největší porci zodpovědnosti při nepřítomnosti všech důležitých hráčů na sebe vzal Stephane Robidas, a to jak v základní části, tak v playoff. To byl bek číslo jedna, bez něj by to prostě nešlo. Vynikajícně hrál v playoff i švédský obránce Mattias Norström, který v playoff až nečekaně často bodoval. Možná v té době již věděl, že se jeho působení v Dallasu chýlí ke konci.

Problémy s hrou v playoff měl s obránců jen Matt Niskanen a Sergej Zubov. Druhý jmenovaný se vrátil po delší pauze zaviněné problémy s kýlou, kterou bylo třeba nakonec i operovat. Často kazil v klíčových okamžicích série se San Jose přihrávky a rychlostně nestíhal. Niskanen se zase občas nevyhnul nováčkovským chybám, nicméně i zde je třeba připomenout, že v playoff hrál se zraněnou nohou. Naopak Niklas Grossman neměl žádný problém se adaptovat na rychlou a tvrdou hru v playoff.

Nejlepším obráncem sezóny byl ale podle mého názoru Stephane Robidas, a to s hodně velkým náskokem. Stabilní výkony na vysoké úrovni předváděl také již zmiňovaný Niklas Grossman, kterého bych vyhlásil za nejlepšího nováčka v obraně.

Bilancování sezóny 2007/2008 – část první

Máme za sebou další ročník NHL, emoce odezněly, můžeme se tak v klidu pustit do bilancování uplynulé sezóny.

Splnit cíl, tedy vyhrát Stanley Cup, se nepodařilo, nicméně i tak bych letošní sezónu ohodnotil jako úspěšnou. Důvodů je hned několik. Základní část byla celkem dobrá, podařilo se do týmu začlenit hned několik mladých hráčů, velké množství hráčů prožilo svou životní sezónu, kádr se zkvalitnil a výkon v playoff šel zase o něco nahoru. Stars navíc nestačili jen na pozdějšího vítěze nejprestižnější hokejové trofeje na světě.

První díl tohoto hodnocení je zaměřený na trenéry a brankáře. Druhý díl se bude věnovat obraně a třetí díl útočníkům.

Trenéři a vedení

Trenér Dave Tippett zraje jako to nejlepší francouzské víno. Rok od roku se zlepšuje a konečně je to vidět i na výsledcích týmu v playoff. Přes první kolo playoff totiž přešel poprvé po pěti letech.

Tippett sklízí řadu poklon od ostatních trenérů a i od některých novinářů. Památný je výrok, který zazněl po vítězném zápase s Minnesotou, kdy komentátor zámořské televize zkonstatoval, že Jacques Lemaire byl „přelamairován“ (outlamaired) Davem Tippettem. Velmi pochvalně se o Daveu Tippettovi veřejně vyjadřuje například i Wayne Gretzky.

Nikdo si nezasloužil letošní úspěšné tažení v playoff více než Dave Tippett, který si za poslední roky musel vyslechnout a vytrpět řadu narážek a poznámek, a to zejména ze strany netrpělivých fanoušků, ale i některých novinářů. Rozhodně se dá říci, že umlčel řadu svých kritiků, neboť dosud na něj bylo nahlíženo pouze jako na trenéra, který v základní části odvede dobrou práci, ale v playoff ne a ne uspět. Po letošní sezóně tak bude moci pracovat opět s větším klidem. Pravděpodobně mu bude prodloužena stávající smlouva, takže v Dallasu zůstane i v dalších letech.

Jeho asistenti odvedli také dobrou práci, dohromady vytvořili dobrý tým. Ten byl navíc před sezónou vhodně doplněn o Davea Taylora. Brett Hull i Les Jackson dostali nové funkce, to vše bylo ku prospěchu týmu. A především ku prospěchu výsledků týmu.

Po vyhození generálního manažera Douga Armstronga a jeho nahrazení Brettem Hullem a Lesem Jacksonem byl cítit určitý pocit uvolnění, a to jak mezi některými hráči, tak mezi trenéry. Například Mike Modano začal hrát o něco lépe, stejně tak i další hráči. Řada hráčů dostala později nové smlouvy, obdobně i kompletní trenérská sestava. Klid na práci tedy evidentně přinesl své ovoce.

Stars potřebovali závan čerstvého vzduchu i v oblasti marketingu. Z tohoto důvodu nahradil dosavadního prezidenta Jima Litese Jeff Cogen. A byla to opět změna k lepšímu. Uvidíme, jak se tato změna projeví v příští sezóně, zejména v návštěvnosti domácích zápasů.

Gólmani

Podle očekávání byla zátěž v playoff výhradně na Marty Turcovi. Johan Holmqvist tedy šanci nedostal. Obdobně tomu bylo i v základní části. V první půlce sezóny sice ještě chytal Mike Smith, ale po jeho výměně do Tampy bylo definitivně jasno o tom, kdo je a bude týmovou jedničkou. Vedení vložilo důvěru do Marty Turca a ten se mu za ni odvděčil kvalitními výkony, zejména v playoff. Potvrdil, že výkony z loňského playoff tak nebyly náhodné. Zřejmě se mu tak již natrvalo podařilo umlčet všechny kritiky, že není gólmanem pro playoff. Dva roky po sobě podávat v playoff velmi dobré výkony, to už není náhoda.

GAME 6 aneb Detroit do finále!

Detroit se ujímá vedení

Zápas začal poměrně opatrně. Trošku aktivnějším byl Dallas. Nicméně jako první skóroval z ničeho nic Detroit. Puk si před brankovištěm zpracoval obličejem Draper, od něj puk spadl na Turca a duchapřítomný Draper už jen puk dorazil za něj. Poměrně kuriózní branka. Bránění Drapera vzdal chvilku před gólem Ribeiro a nechal ho tak před Turcem úplně samotného, neboť obránce Niskanen nebyl ještě v jeho těsné blízkosti. Tým, který v této sérii vstřelil jako první branku, vždy vyhrál. Dallas se vzpamatoval snad až po střele Richardse, kdy ani Osgood nevěděl, kde je puk. Velkou šanci měl po delší pauze Dallas, ale šanci 2 na 1 nedokázal po příhře Richardse zakončit Daley. Výsledkem byla alespoň přesilová hra Stars. Ta se ale Dallasu vůbec nepovedla a ihned po jejím skončení by vyloučen domácí Daley. Jeho vyloučení na druhé straně potrestal Dacjuk. Tomu nechtěně zpracoval puk v ideální pozici Grossman. Další neskutečnou hrubku vyrobila obrana Stars, když nechala před brankou volného Drakea, situace podobná první brance Detroitu. Drake si puk zpracoval poměrně zvláštně, Marty Turco měl pocit, že jej má v rukavici. Tam ale puk nebyl a Drake ho už jen dorazil za bezmocného Turca. Domácí dostali ještě jednu šanci přesilové hry, ta ale dopadla stejně, jako ta předešlá. Dallasu první třetina vůbec nevyšla, neboť třikrát inkasoval a sám si vytvořil jen jednu větší šanci. Šance Stars na vynucení sedmého zápasu tak byly uhašeny už po necelých 20 minutách. Tak slabý výkon ze strany Stars jsem opravdu nečekal.

Detroit zvyšuje vedení

Domácí si brzy vynutili přesilovou hru, měli několik šancí, ty ale proměnit nedokázali, navíc jim ujel Zetterberg a v oslabení skóroval. Do jízdy mu nahrál kapitán Stars Brenden Morrow. V této sérii dal Zetterberg již svůj druhý gól v oslabení. Zápas se tak definitivně již jen dohrával. Domácím v tomto zápase totálně vybouchli přesilovky, šancí byli spíše pro hosty. Dallas postupně zahodil tři přesilovky v řadě v poměrně krátké době. Žádné šance si domácí nepřipravili, naopak v té třetí mohl navýšit skóre Dacjuk. Druhá třetina byla hodně o oslabeních a přesilovkách, neboť Stars hráli početní výhodu 4x, Detroit jednou.

Kosmetická úprava skóre

Hned v úvodu si domácí zahráli v početní výhodě. Šanci měli nejdříve hosté, poté se ale trefil Robidas. Ten rozhodně nezklamal ani v jedné letošní sérii. Jeho branka ale přišla až příliš pozdě. Až absurdně vypadala situace, kdy Red Wings jeli dva na nikoho, jejich rychlost byla ale tak malá, že je dojel Niskanen, který v úvodu ztrácel několik metrů. Stars pak hráli poměrně hodně aktivně. Byli téměř neustále v obranném pásmu Detroitu, snažili se i často střílet, na Osgooda si ale nepřišli. V obrovských šancích byli Ribeiro a chvíli po něm Daley, Ott a Hagman. Velké šance ale zůstaly nevyužity, což je pro Dallas v této sérii typické. Koncovka byla problémem Stars od poloviny série se San Jose. Stars nedokázali v 10 po sobě jdoucích zápasech dát ani jednou víc než tři branky. Tři branky vstřelili jen dvakrát. To vypovídá o mnohém. Stars ještě odvolali Martyho Turca a snažili se dvě a půl minuty před koncem o zázrak. Ten se ale nekonal.

Dallasu série s Detroitem moc nevyšla. Marty Turco odchytal dva dobré zápasy, což je ale na finále Západní konference málo. Největší hvězdy Stars zůstaly hodně za očekáváním. Modano, Ribeiro, Richards, Zubov, ale i Morrow. Ti všichni zůstali své pověsti v sérii s Detroitem hodně dlužni. Obdobně střelec ze základní části Hagman. Naopak Petersen, Lundqvist, Eriksson zahráli poměrně slušně. Speciální týmy táhly Dallas v playoff, Ne tak v sérii s Detroitem. Přesilovka Stars byla úděsná, oslabení v prvních zápasech nic moc, postupně se ale zlepšovalo.

Alespoň si tak mohli Stars udělat obrázek o budoucí sestavě. Do té se už zřejmě nevrátí Miettinen, možná ani Stu Barnes. Naopak o novou smlouvu si řekl Petersen. Na odchodu bude možná i Norström, i když to by byla škoda. Norström v playoff hrál velmi dobře.

Game 5 aneb Stars opět snižují stav série

Reklama na NHL

První šanci si vypracovali Red Wings, to ve druhé minutě zakončoval velkou šanci Dan Cleary, Marty Turco byl ale na místě. Po chybě obránce Stuarta se na Osgooda řítil Mike Ribeiro, Stuart ho podrazil a Stars tak dostali příležitost přesilové hry. Celá situace ale zaváněla trestným střílením. V přesilovce měl obrovskou šanci Modano, po něm střílel ještě Zubov. Bohužel bez gólového efektu. I po přesilové hře zůstal aktivnějším týmem Dallas. Další obrovskou šanci spálil Niklas Hagman poté, co mu přes půl kluziště nahrál Marty Turco. Dallas tak opět navázal na neproměňování šancí z předešlých zápasů této série. Dallas Drake ve snaze otupit aktivitu Stars přistoupil k tvrdé hře do těla. Joe Louis Aréna tak poprvé ožila. Nejdříve Marty Turco zmařil forčeking Detroitu a vyhodil puk z pásma a poté nádhernou akci Stars zakončil obránce Trevor Daley střelou zápěstím. Modano dostal dvě minuty, Detroit tak dostal šanci vrátit se zpátky do zápasu. Přesilovka Red Wings ale vypadala přesně podle jejich momentálního rozpoložení. Tedy bídně. Chvíli na to po jejím ubránění šel na dvě minuty ven Daley a Detroit tak dostal další šanci. Nutno podotknout, že Red Wings byli hodně nebezpeční, šance střídala šanci, Dallas ale odolával. Domácí se nakonec dočkali až na samém konci přesilovky, když skóroval Jiří Hudler. Pokud tento bývalý hráč Vsetína v sérii minimálně bodoval, Red Wings zatím neprohráli. Zápas měl skvělé tempo, hodně se bruslilo, Detroit postupně nabíral na obrátkách a aktivní byl zejména ve hře do těla. První třetina byla ideální reklamou na NHL, hře totiž nechybělo vůbec nic. Stars začali velmi dobře, pak se ale díky dvěma vyloučením hráčů Stars dostali domácí do hry, ve své aktivitě už do konce třetiny nepolevili.

Stars jdou podruhé do vedení

Úvod druhé třetiny byl poznamenán vyloučením Norströma. Stars s vypětím všech sil neinkasovali. Hra už neměla takové tempo a agresivita už také nebyla na úrovni z první třetiny. Z ničeho nic ale udeřil Dallas. Marty Turco vyrazil puk skoro až k modré čáře, tam jej přebral Joel Lundqvist, který poměrně v klidu projel celé hřiště a šanci 2 na 1 zakončil přesnou střelou zápěstím. Marty Turco si tak připsal asistenci, a to letos už druhou. Hosté se podruhé v zápase ujali vedení. Detroit chtěl ihned odpovědět, ale Marty Turco šanci Holmströma vychytal. Navíc byl švédský forvard i vyloučen, Stars tak dostali šanci navýšit skóre. Přesilovky ale nemá Dallas tak dobré jako Detroit. Až na jednu nebezpečnou střelu Modana toho Stars mnoho nevymysleli. Hra byla poté poměrně vyrovnaná, i když lepší byli asi domácí hráči. Nádherné sólo přes celé kluziště z ničeho nic předvedl Joel Lundqvist, zakončit však nedokázal, to ale díky faulu domácího Hudlera. Kapitán Stars z dorážky gól nedal, vychytal ho skvělý Osgood. Žádné šance si už Stars nevypracovali. Nebezpečí před Turcem přišlo až minutu před koncem, Marty Turco byl ale pozorný. Druhá třetina už nebyla tak divácky atraktivní jako ta první, nicméně i tak bylo na co koukat. Stars hráli to, co potřebovali, domácím chyběla jiskra z prvních utkání série. Bylo vidět, že vyčerpání hráčů Stars již nehraje takovou roli, Hvězdy načerpaly výhrou v minulém zápase určitou sebedůvěru.

Stars úspěšně brání výsledek

Hvězdy nastoupily do třetí třetiny tak, jak se čekalo. Koncentrované a odhodlané výsledek udržet. Zbytečně neriskovat a pokud možno přidat i pojišťující branku. Mužem číslo jedna, odhodlaným dokázat, že vyhrát se dá všude, byl Marty Turco. Po prvních třech nevydařených zápasech série chtěl rozhodně dokázat, že může svůj tým podržet i v Joe Louis Aréně. Red Wings nevypadali, že mají nějaký nápad, jak Dallas přelstít. 8 minut před koncem třetí třetiny dostal Dallas výhodu přesilové hry, ale ta se Dallasu nedařila, zřejmě hráči mysleli především na to neudělat chybu. Když už se přesilovka chýlila ke svému konci, dostal se do samostatného nájezdu po perfektní Niskanenově přihrávce Brenden Morrow, trefil ale jen tyčku. Mohl zápas rozhodnout, takto měli Red Wings ještě necelých 6 minut naděje na ukončení série. Domácí si pomáhali nedovolenými zákroky, rozhodčí bohužel zákrok hokejkou na hlavu kapitána Stars přehlédli. Dacjuk poté ošklivě narazil na hrazení Brada Richardse. Frustrace hráčů Red Wings byla evidentní, využívali každé situace uštědřit hráčům Stars nějakou tu ránu. Ti ale byli klidní, věděli, že se nesmí nechat vyprovokovat. Minutu před koncem si vzali domácí oddechový čas. Bylo to zrovna ve chvíli, kdy Dallas vyhodil na zakázané uvolnění, čas na odpočinek se tedy hodil. Red Wings dali na led to nejlepší, Osgood zůstal na střídačce, ale k ničemu zásadnímu už nedošlo. Petersen měl šanci výhru pojistit, jeho střelu do prázdné branky však zblokoval domácí hráč.

Fakta

Marty Turco tak poprvé vyhrál v Detroitu a bylo to v tu nejlepší možnou chvíli. Chytil celkem 38 střel domácích, za jeho záda prošla jen jedna. Svůj perfektní výkon korunoval i asistencí. Byla to již druhá asistence v letošním playoff. Tu první si připsal v šestém zápasu série s Anaheimem.

Perfektní zápas opět odehrál Toby Petersen, na ledě strávil 22:33 minut a opět dobře bránil útoky nejlepší formace soupeře. Více z dallaských hráčů byl na ledě jen Brenden Morrow, ten odehrál více než 23 minut, přesněji 23:17.

Sergej Zubov odehrál dobrý zápas, na ledě strávil 27 minut. Obrana Stars už druhý zápas po sobě hraje perfektně, bez chyb.

Dobrý zápas odehrál také Joel Lundqvist, který si oproti minulým zápasům připsal také více času na ledě. Navíc vstřelil vítěznou branku.

Trenér Tippett už v druhém zápase po sobě dobře rozložil zátěž na více hráčů. Například Ribeiro či Modano si tak mohli trošku oddechnout.

Dallas měl perfektně zvolenou taktiku, nově poskládané formace fungovaly skvěle. Výraznější roli přijal Steve Ott, který dobře doplňuje první formaci Stars.

Detroit vyhrál 41 buly z celkových 61, což představuje 67%.