Deset otázek s Billem Guerinem
3. září 2004
Redaktoři DallasStars.com si tentokráte povídali s útočníkem Billem Guerinem o přípravě na nastávající Světový pohár, o tom, jak zlepšit nelichotivou bilanci Stars na ledech soupeře z uplynulé sezóny a o jeho touze zahrát si jednou na kytaru v kapele Bruce Springsteena.
Uplynulou sezónu všichni vnímají jako nepovedenou. Hlavně díky jejímu začátku a konci. Vám se ale docela vedlo, v počtu nastřílených branek jste byl v lize celkově devátý a v počtu vítězných gólů jste se dokonce dělil o první místo. Jak vy sám hodnotíte uplynulou sezónu?
Jako hráče vás vždy nejdříve musejí zajímat výsledky týmu. A ty nebyly dobré. Byla to sezóna velkých výkonnostních výkyvů a pro nikoho nebyla jednoduchá. Během posledních dvou let došlo v týmu k několika velkým změnám a možná i to sehrálo nějakou roli. Díky Bohu za skvělou prostřední část, která napravila špatný dojem ze začátku sezóny i z jejího konce. Playoff pak bylo zklamáním pro každého. Co se týče mých výkonů - ano, podle statistik je možno říci, že jsem měl dobrý rok. Ale člověk není nikdy úplně spokojen, protože vždycky to může být ještě o kousek lepší. A tak se taky dívám i na minulou sezónu. Statisticky byla dobrá, ale vždycky to může být ještě lepší.
Zdáte se typem hráče, který je vůdčí osobností týmu na ledě i mimo něj. V čem konkrétně Vy týmu nejvíce prospíváte?
Hlavně soutěživostí. Ta je mým největším příspěvkem. Vždycky chci být nejlepší. Vždycky chci být v nejlepším týmu. Chci být nejlepším hráčem a pokaždé chci vyhrát. Jen zřídkakdy je to ta hlavní příčina vítězství, ale i tak jsem na tuto svou vlastnost hodně pyšný. Jsem hodně soutěživý a dokazuji to každý zápas.
Když porovnáme vaši produktivitu doma a venku v minulé sezóně, je rozhodně čemu se divit. I přesto jste byl v týmu druhým nejlepším střelcem na ledech soupeřů. Byl problémem prostě fakt, že nikomu z hráčů Hvězd se uplynulou sezónu venku nedařilo?
Možná kdybych si vedl venku o něco lépe, pomohlo by to i celému týmu. Ale nebyl jsem to jen já, komu se venku nevedlo. Ale asi je oprávněné tvrdit, že jsem měl venku podávat lepší výkony -- venku se totiž týmu hraje vždy o něco hůře než na domácím ledě a je normální, že právě tam by měly táhnout tým jeho opory. Tedy i já.
Co musí tým udělat pro to, aby si nastávající sezónu počínal na hřištích soupeře lépe než tu minulou?
Pro celý tým to bude velká výzva. Určitě jsme uplynulou sezónu nehráli venku tak, jak jsme mohli. Každý v týmu se nad tím musí zamyslet, dát příště do hry venku celé srdce a pak to prostě může být jen lepší. Výsledky venku hodně napovídají o síle celého týmu, ale i jeho jednotlivých hráčů. Téměř každý hraje před domácím publikem dobře. Přestože je fajn, když se Vám doma daří, dobrý hráč musí hrát stejně dobře i venku.
Často je z různých stran slyšet, že Bill Guerin podává nejlepší výkony, když ho něco naštve. Je to pravda?
Občas to tak může být. V některých zápasech. Někdy bych třeba mohl hrát lépe, kdybych nehrál tak zarputile a agresivně. Ale v zásadě s tím nelze nesouhlasit.
Jak se připravujete na nadcházející Světový pohár?
Připravuji se stejně, jako bych se připravoval na začátek sezóny. Jen jsem s tréninkem začal o něco dříve. Potřebuji se tedy jen o něco dříve dostat do vrcholné formy a doufám, že už v přípravných zápasech budu se svým výkonem spokojený.
Proč nosíte právě číslo 13? Je za tím nějaký zajímavý příběh?
Ne tak úplně. Když jsem kdysi přestupoval do Bostonu, tak všechny má oblíbená čísla byla buď obsazená nebo vyvěšená. V Edmontonu jsem měl devítku, ale tu v Bostonu nosil v 70-letech John Bucyk a na začátku 80-let byl dres s jeho číslem pověšen ke stropu haly a číslo se stalo nedotknutelným. Třináctka je šťastným číslem mé manželky a to ona mě přesvědčila, abych ji začal nosit.
Poslední dva roky vystupujete v rozhlasové show společně s dvěma dallaskými moderátory, Bobem a Danem. Prozradíte nám na ně něco?
Stali se z nich mí dobří kamarádi. Jsou to úžasní kluci. Bob je v dvojici ten, kdo hokeji rozumí více. Společně s Danem jsou perfektní moderátorskou dvojicí. Bob se ptá hlavně na ty odbornější otázky, kdežto Dan na otázky, které by mohly zajímat běžného posluchače. Třeba na to, proč si hokejisté zahýbají hůl, jak hokejista pozná, že je vyzván soupeřem na pěstní souboj a podobně. Společně to tak vytváří dobrý mix a každý posluchač si tak přijde na své.
Co hrozně směšného se Vám kdy stalo nebo jste viděl na ledě během utkání?
Právě teď se mi nic zábavného nevybavuje. Ale téměř vždy je čemu se smát. Třeba když hráč spadne na led či narazí do mantinelu aniž by mu v tom někdo pomohl. Takové věci se stávají pravidelně. A bez smíchu se to nedá přejít. Profesionální sportovci se prostě rádi popichují. Jsme prostě jako malé děti.
Co by jste dělal raději, kdyby jste k tomu dostal příležitost: účastnil se turné s Brucem Springsteenem jako jeho kytarista nebo se stal baseballistou Boston Red Sox?
Těžký výběr. Ale asi bych raději jel se Springsteenem na turné. Důvod? Každý sportovec si přeje být muzikantem a každý muzikant chce být sportovcem. Tak to prostě je.
Použité zdroje: Dallas Stars.com
Překlad článku: Kamil Šamulák
Počet shlédnutí článku
10785424
