Kdo je skutečně pokrytec? Brian Burke nebo Kevin Lowe?
Nemohl jsem si nevšimnout, že se nejen v zámořských médiích strhla vlna ostré kritiky na adresu generálního manažera Oilers Kevina Lowea kvůli nabídkám smluv pro dva chráněné hráče z jiných týmů – Thomase Vaneka (Buffalo) a Dustina Pennera (Anaheim). Penner dostal od Edmontonu nabídku smlouvy na pět let a 21,5 milionu dolarů, Vanek na sedm let a téměř 50 milionů dolarů. Buffalo už v případě Vaneka nabídku dorovnalo, hbitý Rakušan tak u nich zůstane na dalších sedm sezón. Anaheim zatím s dorovnáním váhá. Smlouvy, které Lowe hráčům nabídl, byly v obou případech velmi vysoké. Odůvodňuje však tento postup drtivou kritiku a tvrdá slova, která na adresu Lowea pronesl mimo jiné Brian Burke, generální manažer Ducks? Slova o pokrytcích, zoufalosti a snaze udržet si svou židli, atd.
Pozice Oilers
Kevin Lowe využil možnosti, kterou mu nová kolektivní smlouva (CBA) dává. Učinil tak ve snaze posílit tým o kvalitní útočníky, které se mu na trhu s volnými hráči nepodařilo ulovit. Tuto možnost měli generální manažeři (GM) i v minulosti, moc jí ale nevyužívali. Proč tedy nevyužít možnosti, která je k dispozici a která může pomoci vylepšit tým? Já osobně nevidím jediný důvod, proč této možnosti nevyužít. Edmonton se snaží posílit tým a využívá pro to všech povolených prostředků.
Pozice Ducks
Je jasné, že pozice Ducks je tímto krokem ještě mnohem složitější. Problém však tkví především v tom, že zatím není zcela jasné, zdali Scott Niedermayer a Teemu Selänne ukončí kariéru. Díky těmto dvěma otazníkům Ducks momentálně neví, co všechno si ještě mohou dovolit. Kačeři totiž po otevření trhu s volnými hráči byli poměrně hodně aktivní a v podstatě okamžitě podepsali novou lukrativní smlouvu s brankářem Jeanem-Sebastienem Giguerem a získali náhrady za Scotta Niedermayera a Teemu Selänneho, když podepsali nové smlouvy s Mathieu Schneiderem a Toddem Bertuzzim. To je ale problém Ducks, že si neumějí zamést před vlastním prahem a nikoli problém Oilers. Burke měl předpokládat, že taková situace může nastat, přesto neudělal nic, aby jí předešel. Nadávat tak může jen sám na sebe.
Skutečně přehnané nabídky?
Netřeba pochybovat o tom, že ani tato kauza není černobílá. Je evidentní, že i Kevin Lowe částečně přispěl svými kroky k roztočení mzdové spirály, která speciálně letos opět nabrala až děsivých rozměrů. Jak Dustin Penner, tak i Thomas Vanek, by ještě nějakou dobu hráli za mnohem menší peníz, než jak tomu bude už v příští sezóně. Oba dva mají za sebou v podstatě jednu vydařenou sezónu v NHL, a to je na tak závratný příjem hodně málo. Nicméně oba dva mají velký potenciál a oba dva patří mezi hráče, kolem kterých se dá budovat nový tým. Lowe si hráče, kterým učinil nabídku smlouvy, dobře vytipoval. Jde v podstatě o jedny z nejlepších mladých hráčů v lize.
Aby Lowe hráče získal, musel přeložit takovou nabídku, aby na ni jednak měl v rozpočtu klubu dostatek financí, a jednak aby ji soupeř měl problém dorovnat. Kdyby Pennerovi nabídl smlouvu na dva roky a 5 milionů dolarů celkem, nebylo by pochyb o tom, že takovou smlouvu by Burke bez mrknutí oka dorovnal. Se smlouvou na 5 let a 21,5 milionu dolarů je to už složitější. V případě Buffala byla situace v mnohém odlišná. Smlouva byla ještě tučnější a delší, ale Buffalo, narozdíl od Anaheimu, přišlo o Briera, Druryho a Zubruse a mělo tak dostatek financí na podpis Vaneka.
Kdo skutečně přeplácí?
Platovou spirálu však roztáčí většina generálních manažerů, tedy za předpokladu, že mají volné příslušné mzdové prostředky pod platovým stropem. Podívejme se na smlouvy, které podepsali Scott Gomez, Paul Kariya, Chris Drury, Daniel Briere, Dainius Zubrus, Patrik Eliáš, Michael Nylander, Roman Hamrlík, Ed Jovanovski, Ryan Smyth, Brian Rafalski, Cory Sarich, Brad Richards, Kimmo Timonen, Scott Hartnell, Jose Theodore, Bryan McCabe, ale třeba i Darryl Sydor či Ruslan Fedotěnko. Nejsou délky těchto smluv až příliš dlouhé nebo plat až příliš vysoký? Takových případů však lze najít daleko více.
Každý manažer vždy hájí zájem jen a jen svého týmu, na ostatní kluby při podpisech výše zmíněných smluv (hráčů) nemyslí a má zájem podepsat toho či onoho hráče za co nejméně peněz. Zpravidla je tu ale někdo jiný, kdo má více prostředků a kdo zrovna toho či onoho hráče vidí jako ideální posilu pro svůj tým a kdo prostě nabídne více. Říká se tomu konkurence. Trh. Přeplácení se tedy děje především na trhu volných hráčů a ne u arbitráží, kam většina sporů ani nedojde.
Dle nové CBA mohou požadovat projednání nové smlouvy (v případě volných hráčů s omezením) před arbitrážním soudem i kluby. Dříve měli tuto možnost jen hráči. Některé týmy této možnosti letos využili. Zabránili tím tak možnosti předložení nabídky smlouvy od jiného klubu jejich vlastnímu hráči. Jen podotknu, že většina arbitráží se stejně neuskuteční, neboť týmy se s hráči obvykle ještě před začátkem arbitráže na podmínkách nové smlouvy dohodnou. K porovnání tučných smluv u soudu tak v drtivé většině případů ani nedojde.
Nová doba?
Někteří generální manažeři trošku zaspali dobu. Nová CBA je prostě jiná než ta stará a je potřeba se novým podmínkám přizpůsobit. Někteří neumějí v nové CBA ještě chodit, jiní se v ní cítí jako ryba ve vodě. Osobně bych dal za příklad generálního manažera Stars. Ten zvládl tento přechod poměrně dobře. Stars vždy poměrně hodně utráceli, proto se čekalo, jak se s platovým stropem poperou. Tým zůstal konkurenceschopný. Nic na tom nemění ani fakt, že Stars několikrát po sobě nezvládli přejít přes první kolo playoff. Hvězdy uzavírají s hráči přiměřené smlouvy na rozumný počet let. Jen kapitán Morrow dostal tučnou víceletou smlouvu, nicméně i jeho čtyřmilionový plat se nám bude za pár let zdát směšný. Možná už i dnes se tato smlouva jeví jako poměrně výhodná. V případě Stars hrozí situace s přeložením smlouvy od konkurenčního týmu v případě Jussi Jokinena, který je stále bez smlouvy a který se situaci rozhodl řešit bez využití arbitráže. Stars by ale rozhodně neměli problém, jako má Anaheim. Jednak mají ještě dostatek prostoru pod platovým stropem a jednak by v případě až příliš vysoké nabídky mohli nechat Jokinena odejít. V kádru mají totiž již teď přetlak útočníků. Navíc by za něj vyinkasovali volby v draftu a to je to, co Stars momentálně potřebují, neboť zejména výběry v prvním kole draftu Stars chybí.
Je jasné, že od teď si již budou dávat generální manažeři daleko větší pozor a budou s volnými hráči s omezením podepisovat nové smlouvy ještě před vypršením těch starých. První tři měsíce po začátku sezóny tak činit nemohou, omezení jednat s těmito hráči však platí jen do konce roku. Od 1. ledna do 30. června tedy lze očekávat zvýšený nárůst podpisů smluv právě s těmito hráči.
Resumé
Brian Burke je nepochybně dobrý manažer. Mezi jeho přednosti patří především kvalitní draftování mladých hráčů a schopnost dobře poskládat tým, nicméně v tomto konkrétním případě hodně přestřelil.
Pokrytcem je tedy podle mého názoru právě Brian Burke, neboť dle jeho slov on obecně nemá s předkládáním nabídek hráčům cizích klubů žádný problém. Ale když se jedná o „jeho“ Pennera, tak v tom problém je a velký. Navíc jeho reakce byla nepřiměřená. Kevin Lowe udělal jen to, že využil možnosti, kterou dle nové CBA má. Jeho cílem je učinit Edmonton konkurenceschopný a nikoli napomáhat mzdové politice Anaheimu. Fandy Edmontonu však musí trápit jedna otázka. Na podpis Ryana Smythe se potřebných 7 milionů nenašlo, na podpis Vaneka ano. Ale je jasné, že Vanek či Penner mají budoucnost, Smyth, ačkoli je kvalitním hráčem a má před sebou ještě řadu dobrých sezón, už nikoli. Navíc je hodně náchylný ke zraněním.
Říkám si, pokud je zmíněný, tolik kritizovaný postup, tak špatný, proč tedy platí a proč generální manažeři, potažmo vlastníci klubů neiniciovali jeho zrušení? Burke by měl spíš přitlačit na Scotta Niedermayera a Teemu Selänneho, aby už konečně řekli jasné ano či ne.
Osobně mám navíc pocit, že předkládání smluv volným hráčům s omezením od jiných klubů je pro fanoušky NHL a trh s hráči určitým oživením či zpestřením. Kéž by podobných nabídek bylo učiněno více.
