Weblog Dallas Stars cz

Jaké bude nové uspořádání NHL od sezóny 2012/2013?

Vedení NHL prý momentálně operuje se třemi možnostmi, jak nově uspořádat divize a konference v NHL. Změny by měly platit od sezóny 2012/2013.

Varianta 1

Zrušit divize a mít po vzoru baseballu jen východní a západní konferenci. Tato varianta je prý nejsrozumitelnější a nejsnáze prosaditelná. Brblat bude jen Columbus, který by chtěl být ve východní konferenci namísto Detroitu. Jako nevýhodu potom vidím to, že týmy západní konference budou cestovat mnohem více než týmy východní konference.

Východní konference: Toronto, Montreal, Ottawa, Buffalo, Boston, N.Y. Rangers, N.Y. Islanders, New Jersey, Philadelphia, Pittsburgh, Washington, Carolina, Tampa Bay, Florida, Detroit.

Západní konference: Columbus, Chicago, Nashville, St. Louis, Winnipeg, Edmonton, Calgary, Vancouver, Colorado, Minnesota, Dallas, Anaheim, Phoenix, Los Angeles, San Jose.

Varianta 2

Tzv. kanadská varianta. Do playoff by postoupily čtyři týmy z každé konference. Vítězové konference by šli přímo do semifinále. Seřadili by se podle počtu získaných bodů.

Výhodou by bylo to, že alespoň jeden kanadský tým by se vždy zúčastnil semifinále. Museli by se ale zhotovit další dvě trofeje pro vítěze konferencí, neb momentálně jsou jen dvě. Jako problematické je na první pohled zřejmé cestování mezi časovými pásmy (např. Tampa – San Jose). Nevýhodou také je, že některé konference budou mít 7 a jiné 8 členů. Jedná se tedy asi o nepříliš pravděpodobnou variantu.

Kanadská konference: Toronto, Montreal, Ottawa, Winnipeg, Edmonton, Calgary, Vancouver.

Východní konference: Boston, Rangers, Islanders, New Jersey, Philadelphia, Pittsburgh, Washington, Carolina.

Středozápadní konference: Detroit, Columbus, Chicago, St. Louis, Colorado, Minnesota, Buffalo, Nashville.

Jižní konference: Tampa Bay, Florida, Dallas, Anaheim, Phoenix, Los Angeles, San Jose.

Namísto té Jižní konference by šla udělat západní konference, kde by namísto Tampy a Floridy byli Colorado a Minnesota.

Varianta 3

Předpokládá existenci čtyř divizí rozdělených podle zeměpisných hledisek, a tedy i časových pásem. V každé konferenci by tak byly dvě divize, a osm týmů z každé konference by postupovalo do playoff.

Oproti variantě 2 je spravedlivější co do počtu členů v divizích. Nevýhodou je, že názvy konferencí nejsou příliš výstižné (např. Chicago v Divizi velkých jezer), ale název se dá změnit. Osobně si myslím, že tato varianta je nejlepší, neboť alespoň částečně se snaží omezit tolik náročné cestování a šetřit týmům čas a peníze. Navíc budou zápasy začínat pro fanoušky v příznivější dobu, než při současném rozdělení konferencí (např. zápasy Stars v San Jose).

Divize velkých jezer: Toronto, Ottawa, Montreal, Detroit, Buffalo, Pittsburgh, Columbus.

Atlantická divize: Boston, Rangers, Islanders, New Jersey, Philadelphia, Florida, Tampa Bay, Washington.

Středozápadní divize: Chicago, St. Louis, Nashville, Carolina, Colorado, Dallas, Minnesota, Winnipeg.

Pacifická divize: Anaheim, Los Angeles, San Jose, Vancouver, Calgary, Edmonton, Phoenix.

Bill Guerin ukončil kariéru

Před pár dny ukončil kariéru Bill Guerin. Bezpochyby výrazná postava, výborný střelec, nezapomenutelný parťák, lídr, ale taky třeba i odhodlaný bitkař.

Bill Guerin přišel do Dallasu v létě 2002 po nevydařené sezóně společně s dalšími posilami a měl dopomoci Stars vyhrát Stanley Cup. Z původně pětileté smlouvy odehrál jen tři sezóny a pak ho vedení klubu ze smlouvy vyplatilo. Za ty tři roky nejenže Dallas nevyhrál Stanley Cup, ale v play off nevyhrál jedinou sérii.

Billy svou misi v Dallasu zkrátka nesplnil. S odstupem času, jak si tady tak pročítám jednotlivé články a zápasy co jsme o něm napsali, vzpomínám co o něm kdy David řekl, si myslím, že tu misi snad ani splnit nemohl. Očekávání od něj byla velká, příliš velká.

Guerin zde nenalezl nikoho takového kým mu v Bostonu byl Joe Thornton. Billy z jeho hry těžil. Thornton mu připravoval šance, Guerin je proměňoval, toho se v Dallasu nedočkal. Modano hrál zcela jiný hokej, Arnott mu sice vyhovoval více, ale Arny i Bill trpěli výkyvy výkonnosti.

Navíc díky vážnému zranění stehna přišel o závěr sezóny 2002/03 a po náročné rehabilitaci se úplně fit vrátil až do sezóny 2003/04, která pro něj sice byla statisticky nejúspěšnější, ale výsledek byl stejný.

Spojení Morrowa, Arnotta a Guerina do jedné MAG line sice přinášelo ovoce. Dovedli udělat a rozhodnout zápas, hráli dominantní a fyzický hokej. Ale taky dovedli utkání odehrát bez jakéhokoliv efektu. V play off se neprosadili a Stars opět vypadli v prvním kole.

V dresu Stars odehrál Bill Guerin 216 zápasů, vstřelil 72 gólů, připsal si 87 asistencí, celkem tedy 159 bodů. V play off nastoupil ke 14 zápasům s bilancí 3+2.

Souvislosti

• 6. 7. 06 Bill Guerin odchází z Dallasu!
• 22. 11. 05 MAG line je opět ve formě
• 15. 9. 04 Deset otázek s Billem Guerinem
• 8. 6. 04 Guerin může být trejdován
• 29. 6. 03 Stars se pokoušejí vyměnit Guerina
• 5. 7. 02 Bill Guerin Hvězdou!!

Avalanche jedou!

5. 10. 2009 Craig Anderson, nový gólman namísto nemožného Budaje a v Coloradu se dějí věci. Dvě výhry, nad San Jose a nad Vancouverem, a to celkem přesvědčivé. Avs hrají jako tým a gólman je drží. Otázka je, jak dlouho jim to vydrží. Ale začátek mají parádní.

Jaká je situace před uzávěrkou přestupů na východě?

Ve Východní konferenci je situace přehlednější než v té Západní, neboť týmy nejsou tak vyrovnané jako na západě. Na východě už je o osudu některých týmů jasno i několik týdnů či měsíců. I zde je však řada týmů, které si to mezi sebou rozdají o postup.

Islanders

Islanders jsou v krizi. Nemají kvalitní hráče a i když se třeba Doug Weight rozehrál a pravidelně boduje, na postup do playoff to nestačí. Problémem jsou i častá zranění brankářské jedničky DiPietra.

Thrashers

Thrashers jsou jasným příkladem vrcholného diletantství. Za jedno playoff, ve kterém odehráli jen 4 zápasy, obětovali řadu mladých hráčů, nyní nemají ani ony posily, ani ony mladé hráče, ani drafty. V jejich případě jsou i ty drafty s otazníkem, neboť když se podíváte na to, jak vysoko Thrashers rok co rok draftovali a kolik kvalitních hráčů si vybrali, tak je ta bilance poměrně tristní.

Senators

Ottawa se trápí. Kádr, který před pár roky bojoval ve finále Stanley Cupu se pomalu rozpadá. Někteří odešli a jejich náhrady nejsou tak kvalitní. Jiní se zase herně trápí. Situaci určitě nepomáhá časté střídání trenérů. Hlavním problémem je post brankáře, od toho se vše odvíjí. V Ottawě budou mít o čem přemýšlet.

Lightning

Před sezónou vzbudili Lightning velké očekávání. Získali velké množství kvalitních hráčů, napumpovali do klubu potřebné peníze a některé zásadní změny udělali už v loňské sezóně. To se týká především postu brankářské jedničky, kterou mají obsazenou velmi slušně. S odstupem času se ukazuje, že onen boom přes léto byl nesmyslný. Není možné obměnit více než polovinu týmu a čekat, že tým bude šlapat. Změny navíc pokračovaly i v průběhu letošní sezóny. A došlo i na změnu trenéra. Myslím, že na podzim bude tým Blesků vypadat zase o něco jinak. A myslím, že ty změny nebudou kosmetické.

Maple Leafs

Co dodat. Opět se fandové v Torontu nedočkají Stanley Cupu. A dokonce ani playoff. Nového trenéra a nového generálního manažera čeká velký kus práce. Tyto dvě funkce byli obsazeny kvalitními profesionály, přebudovat kádr ale chce čas. Velké změny na obzoru. Trenér a GM zůstanou, důležité bude především vyřešit otázku brankáře a útoku. Obrana vypadá z týmu Leafs nejlépe, nicméně i jí se změny budou týkat. Uvidíme, jestli zůstane Tomáš Kaberle nebo Pavel Kubina.

Penguins

Velké vystřízlivění panuje v Pittsburghu. Pens padali a padali až se dostali za postupovou osmičku. Ústup ze slávy zaznamenal gólman Fleury, trápí se i řada dalších hráčů, například Miro Šatan. Snažení Malkina a Crosbyho na plyoff zatím nestačí. Určitě se ale Penguins o playoff ještě poperou.

Panthers

Letos dali dohromady velmi kvalitní obranu, mají dobré gólmany a překvapivě ožili i někteří hráči v útoku, od kterých se to zrovna moc nečekalo. Ve velké formě hraje třeba Radek Dvořák. Po dlouhé době mají Panthers opět šanci na playoff, a to navzdory tomu, že někteří říkali, že výměnou Jokinena Panthers ztratí. Nestalo se a Panthers hrají nejlépe za posledních několik let. Na playoff však musí ještě přidat, i když jejich momentální forma nasvědčuje tomu, že by to letos mohlo na playoff stačit.

Shrnutí a tip na postup

Od prvního do šestého místa je situace jasná. Tyto týmy playoff udělají. O dvě poslední příčky se poperou čtyři týmy. Rozhodne aktuální forma a marodka toho či onoho týmu.

Playoff si podle mého názoru zahrají tyto týmy: Boston, Washington, New Jersey, Montreal, Philadelhia, New York Rangers, Buffalo a Pittsbutgh.

Jaká je situace před uzávěrkou přestupů na západě?

Mlha se začíná pomalu, ale jistě, rozpouštět. Již brzy bude nad Slunce jasné, kdo se bude zbavovat hráčů a připravovat se pomalu na další sezónu a kdo bude před uzávěrkou přestupů posilovat. Tady je můj pohled na věc.

Blues

Blues jsou bez šance. Paul Kariya si to určitě užívá, když dal Blues přednost před Dallasem. Mohl nastupovat s Richardsem ve formaci a hrát každý rok playoff. My jsme se zase mohli vyhnout nákupu Averyho. Mohly na tom vydělat obě strany. Takto na tom obě strany prodělaly, tedy pokud Kariyovi nejsou milejší peníze, které v St. Louis bere, v Dallasu by totiž tolik nedostal. Blues tedy zazní v St. Louis i po této sezóně. Od dob Prongera a MacInnise uplynulo už hodně vody a fanoušci tohoto celkem sympatického klubu zažívají poměrně krušné období. A to navzdory nečekané produkci některých hráčů – Crombeen, Berglund, Winchester, Perron, Backes, atd. Uvidíme, jak si povede Doug Armstrong.

Predators

Stačilo, aby nějakou dobu chybělo pár hráčů a hodně se postupové osmičce vzdálili. A to poměrně rychle. Přitom ještě nedávno byli na dostřel a před tím dokonce i v postupové osmičce. Hodně chyběl Arnott. Navíc exdallaský Dan Ellis nemá tu formu z předešlých let. Mnozí už loni poukazovali na to, že jeho hvězda bude zářit jen krátkou dobu, že to není TOP gólman. Nemýlili se. Šance na postup tu je, ale je až příliš malá.

Avalanche

Colorado je po stávce v NHL úplně mimo a momentálně je to jeden z nejslabších týmů Západní konference. Stačí, aby chyběl Sakic a jsou vyřízení. Smyth není tak dominantní, jak se čekalo (i když Avs táhne), navíc odešel i Brunnette, ten chybí hodně. Avs dlouhodobě neřeší největší slabinu svého týmu – brankáře. Na to doplácí rok co rok. To tak vypadá, že Francois Giguere to v Coloradu řídí ve prospěch Stars a ne Avs. Opět bude mít v létě hodně času přemýšlet, více než 4 měsíce. Šance na postup tu je, ale velmi malá. Stíhací jízdu provedli i loňský rok. A myslím, že i ten rok před tím. Jak to dopadne letos? Bude mohutný finiš stačit?

Kings

Rok co rok stejná písnička. A rok co rok stejně obehraná. Letos zaznamenali KIngs určité zlepšení, hodně tomu pomohl příchod některých hráčů, zejména Quincyho, nicméně ani tento rok to na playoff stačit nebude. Kings totiž hrají většinu zbývajících zápasů venku, kde se jim moc nedaří. V létě tak mohou zase přebudovat kádr. Zřejmě půjde pryč Frolov a někteří další hráči. Problémem je, podobně jako u Avs, gólman. A taky obrana. Kyle Quincey jaro nedělá.

Shrnutí a tip na postup

První čtyřka je jasná, to by musela některý z těchto týmů postihnout krize podobná současné krizi Vancouveru. Což ale nečekám. San Jose, Detroit, Calgary a Chicago playoff udělají. Speciálně Chicagu to hodně přeji, po těch hubených letech zapříčiněných špatným vlastníkem a přestupovou politikou klubu. Nemastné výsledky mají kromě Canucks a Red Wings i Coyotes, Ducks a ani Wild nemají v poslední době zrovna stabilní výsledky.

Týmy jsou tedy rozdělené v podstatě po čtyřech. Čtyři týmy mají playoff téměř jisté, další čtyři v něm momentálně jsou, ale příští týden být nemusí, další tři v něm nejsou, ale příští týden být mohou a další čtyři už mají pravděpodobně smůlu a mohou se chystat na další sezónu. Osud osmi týmů je tedy podle mého názoru už daný, i když chleba se bude lámat až první týden v březnu (4. března), kdy se kluby budou muset rozhodnout, jak dál. Uzávěrka přestupů udělá v mnohém jasno.

Můj tip na postupovou osmičku: San Jose, Detroit, Calgary, Chicago, Dallas, Anaheim, Vancouver a Minnesota.

Havlíčkův Brod

Opět jsem se vypravil za Kometou, tentokrát do Havlbrodu. Stejně jako minule v Olomouci, i tady jsem byl očarován městem samotným. Havlíčkův Brod je rozhodně jedno z nejhezčích českých měst. V hotelu U zlatého lva jsme se velmi dobře najedli, prostředí velmi pěkné.

Před stadiónem socha znázorňující brusle, pocta Josefu Vašíčkovi. Stadión na poměry první ligy celkem slušný. Obyčejný, nic extra, ale velmi slušný. Jen tam byla pořádná zima. Nevýhodou bylo také to, že podlahu tvořil beton, který byl natřený, a pořádně to klouzalo, hlavně díky tomu, že venku pršelo a mokro tak bylo i uvnitř. V Brně je alespoň mezi sedačkami na zemi taková nějaká guma. Další nevýhodou byla stříška na trestnou lavicí. Byla vysoká a nebylo přes ni vidět. Ale celkový dojem byl OK, proti Znojmu či Olomouci luxus.

Poměrně malá návštěva, ale co čekat od tak malého města. Celkem 2600 fandů (i když to je nesmysl, aby přišel takto zaokrouhlený počet), z toho 700-1000 z Brna. Domácí nemají kotel, snad jen pár bubeníků, zbytek jsou normální občané. Moc lidí v dresech či šálách jsem neviděl. Brněnský kotel dokázal přeřvat všechno. Domácí bylo hodně slyšet až za rozhodnutého stavu, kdy brněnský kotel naopak oněměl.

Výkon Komety byl katastrofální. Nešlo jim snad vůbec nic. Každou třetinu odehráli 8 minut v oslabení. Hrůza, tohle už se stává pravidlem. Za zmínku stojí výkon sudích. Hlavní sudí Ondřej, pomezní Jirka a Jílek. Horší výkon sudích jsem neviděl. Navíc byl jejich výkon i velmi jednostranný. Nutno dodat, že většina vyloučených na straně Komety byla oprávněných, ale některá vyloučení si sudí vymysleli. Stejně tak pomezní několikrát zaváhali. Jednou nebyl puk ani na modré čáře, byl tedy ještě v pásmu, a přesto byl odpískán offside. Poslední tři zápasy si sudí na Kometě pořádně zgustli. Brňáci jsou na to svým způsobem zvyklý. Ale co je moc, to je moc. Liga by s tím měla něco dělat. Minule s Kadaní to byla podobná hrůza. Navíc mám pocit, že sudí někdy nesmyslně kompenzují (jednou ve prospěch Komety), což je špatně. Hodně často si taky vyberou jeden zákrok, kterých je v zápasu asi tak 20 a oni písknou jeden, dva. Nechápu. Buď pískám vše anebo nic. Jednoznačně sudí v první lize neznají míru. 19 dvouminutových trestů pro Kometu, s tím se prostě vyhrát nedá, v tomto je výsledek zápasu ještě milosrdný. K tomu ještě jedna pětka a do konce zápasu.

Taky nechápu, kde Kometa vzala 30 střel na branku, neboť publikum neustále čekalo na nějakou střelu a ta nikde.

Až na hru Komety a výkon sudích to byl velmi pěkný výlet.

Výlet do Olomouce

Včera jsem si udělal výlet za Kometou do Olomouce. Hokej nemá cenu komentovat, ze strany Komety to byla velká slabota, Mora vyhrála zaslouženě, ale to ani není účelem tohoto příspěvku. Chtěl bych Vás jen stručně seznámit s podmínkami, jaké v Olomouci panují, co se stadionu týče.

Jednu věc mají v Olomouci společnou s Prahou. Jednotné ceny. Malé tyčinky, voda, limonáda, pivo, to vše stojí 25,- Kč. Jak legrační, když malá plastová voda stojí stejně jako čepovaný půllitr piva nebo Cola. Tady ale podobnost s O2 Arénou končí. I když, i ta cena je tam ostatně vyšší.

Zvenku vypadá stadion doslova katastrofálně. Místní mu říkají „prasečák“. Rovná střecha, a kolem dokola je vlnitý plech nebo co to je. Vše oprýskané, rezavé. Hnus. Připomínalo mi to ruinu dnes již bývalého brněnského stadionu za Lužánkami, ale bez těch velkých prosklených ploch. Taková ta komunistická klasika. Uvnitř taky žádná sláva. Záchodky nic moc, občerstvení taky žádný velký výběr. A návštěva? Velmi slabá. Na první tým (teď už druhý) první ligy sem přišlo jen pár stovek diváků. Ostuda. Kotel, to byl takový hrozen věrných, rozhodně ale neměl víc než 150 členů. Brněnský kotel byl mnohem větší. Alespoň trojnásobně. A i v publiku se brněnští neztratili. Myslím, že jich do Olomouce přijelo pěkných pár stovek. Z celkového počtu 1500 přihlížejících bych řekl, že necelou polovinu tvořili Brňáci.

Před nějakou dobou se mluvilo o tom, že Olomouc by mohla přetáhnout extraligu ze Znojma. Tedy hlavně Jirka Dopita, že by to udělal. Ale v tomto zařízení hrát extraligu, to by byla jen jedna velká ostuda pro jinak nádherné město Olomouc.

My Brňáci často nadáváme na podmínky v brněnském Rondu, ale čím víc toho člověk vidí, tím víc zjišťuje, že jinde jsou na tom ještě mnohem hůř. To ale nic nemění na tom, že srovnávat se s Olomoucí či Znojmem je nesmysl. Standardy jsou už dneska úplně někde jinde.

Bilancování sezóny 2007/2008 – část třetí

Poslední část našeho hodnocení je věnována útočníkům.

Útok

Útok byl v podstatě daný hned od počátku sezóny, čekalo se sice, že Stars posílí o nějakého dobrého střelce, ale nakonec díky přemrštěným cenám na trhu s volnými hráči to dopadlo tak, že si Stars nechali místo pod platovým stropem až na posilu před uzávěrku přestupů. Rozhodli se tak raději neobětovat svou budoucnost jen kvůli tomu, aby provedli nějakou změnu za každou cenu. To se nakonec ukázalo jako dobrý tah. Možná to byla i jakási znouzectnost, neboť i generální manažer Doug Armstrong se snažil tým posílit. To se mu ale nepovedlo a zřejmě i to byl důvod, proč byl po rozpačitém startu nahrazen dvojicí Hull-Jackson. Ti se okamžitě zbavili řízného Todda Fedoruka a dali více prostoru mladším hráčům jako je třeba Conner a Eriksson. Před uzávěrkou přestupů nakonec přece jen přišla výměna roku. Dallas získal Brada Richardse, naopak Jeff Halpern a Jussi Jokinen odešli. Sehrávání s novými spoluhráči trvalo hodně dlouho, v podstatě k němu docházelo hlavně v playoff. Jokinen byl jedním z nejslabších článků kádru Stars, proto je jeho odchod v podstatě dobrou zprávou. Odchod Jeffa Halperna musel bolet snad každého fandu Stars. Srdcaři jako on, kteří dokáží v playoff rozhodovat zápasy, nerostou na stromech. Jeho schopnosti tvořit jsou ale přece jenom velmi omezené. Naopak poměrně mladý Brad Richards má před sebou ještě řadu velmi produktivních sezón. Je nad Slunce jasné, že se v následující sezóně bude cítit v Dallasu zase o něco lépe a lze od něj očekávat podobný vzestup, který letos zaznamenal Mike Ribeiro. Mnohé předvedl už v letošním playoff, nicméně přece jen se od něj asi čekalo víc branek.

Velké množství hráčů si vytvořilo osobní rekordy. Mike Ribeiro zářil jak v základní části, tak v playoff, stejně tak Brenden Morrow. Dobrou sezónu má za sebou Mike Modano, Stu Barnes či Jere Lehtinen. Stu Barnes se ukázal být velmi důležitým hráčem. Jednak umí rozhodnout klíčový zápas a jednak je takovým tmelem týmu. Niklas Hagman překvapil střeleckou potencí v základní části, v playoff ale totálně vyhořel, i když je třeba podotknout, že již nedostával tolik prostoru na ledě. Šancí na to skórovat měl ale i tak hodně. Vydařenou sezónu má za sebou také Steve Ott. Konečně ukázal, proč ho Stars draftovali tak vysoko. Lépe řečeno dokázal, že Hvězdy svou volbu v prvním kole draftu nevyhodily jen tak z okna.

Konec sezóny, tedy zejména playoff, vyšel i Joelu Lundqvistovi, Toby Petersenovi a Loui Erikssonovi. Ten ukázal svůj potenciál, v příští sezóně by měl přidat zase o něco více bodíků a hlavně větší vyrovnanost výkonů. Jeho spojení s Richardsem však otevírá až nečekané možnosti rozvinutí talentu.

Největší zlepšení zaznamenal bezpochyby Mike Ribeiro. Jemu tak patří vzhledem k výkonům, výši jeho smlouvy a dopadu na tým titul nejlepšího útočníka uplynulé sezóny. Bez Brendena Morrowa by to ale stěží dokázal. Ten byl nejlepším hráčem Stars v playoff. Ribeiro ale dominoval základní části.

Bilancování sezóny 2007/2008 – část druhá

Další část hodnocení uplynulé sezóny je věnována obráncům.

Obrana

V obraně došlo k velkým změnám. Před sezónou se nečekaly žádné výraznější změny. Do LA odešel sedmý bek Jon Klemm a do Pittsburghu se přestěhoval stárnoucí Darryl Sydor, jehož místo měl zaujmout nadějný Niklas Grossman. Všechno ale bylo jinak. Niklas Grossman, který měl začít svoji první úplnou sezónu v prvním týmu, se zranil. Dalším adeptem na volné místo v obraně tak byl logicky Nolan Baumgartner. V přípravě se však příliš neukázal, proto mu místo na soupisce vyfoukl mladíček Matt Niskanen, který ještě rok před tím hrál univerzitě jako amatér. V NHL si ale od počátku počínal jako zkušený mazák.

Obrana byla pro Stars doslova zakletá. Velkou část sezóny totiž promarodili Philippe Boucher a Sergej Zubov. V obraně tak dostal šanci nejen uzdravený Niklas Grossman, ale i Mark Fistric. Polovinu sezóny tak Stars nastupovali se třemi nováčky v obraně. Všichni tři nováčci se ukázali ve velmi dobrém světle. Po změně na postu generálního manažera dostávali mladí hráči více a více příležitostí, takže i Mark Fistric dostal poměrně hodně šancí se ukázat. I jeho výkony byly velmi příjemným překvapením. Každý z těchto tří beků navíc hraje jiným stylem, což Dallasu přináší velkou flexibilitu při výběru a nasazování hráčů. Bodově vydařenou sezónu prožil čtyřiadvacetiletý Trevor Daley, další z mladých dallaských obránců. Stars tak měli po mnoha a mnoha letech velmi mladou obranu, neboť čtyři obránci Hvězd byli mladší čtyřiadvaceti let. Daley sice v playoff už skoro vůbec nebodoval, ale zase zlepšil svou hru snad ve všech ostatních aspektech. Největší porci zodpovědnosti při nepřítomnosti všech důležitých hráčů na sebe vzal Stephane Robidas, a to jak v základní části, tak v playoff. To byl bek číslo jedna, bez něj by to prostě nešlo. Vynikajícně hrál v playoff i švédský obránce Mattias Norström, který v playoff až nečekaně často bodoval. Možná v té době již věděl, že se jeho působení v Dallasu chýlí ke konci.

Problémy s hrou v playoff měl s obránců jen Matt Niskanen a Sergej Zubov. Druhý jmenovaný se vrátil po delší pauze zaviněné problémy s kýlou, kterou bylo třeba nakonec i operovat. Často kazil v klíčových okamžicích série se San Jose přihrávky a rychlostně nestíhal. Niskanen se zase občas nevyhnul nováčkovským chybám, nicméně i zde je třeba připomenout, že v playoff hrál se zraněnou nohou. Naopak Niklas Grossman neměl žádný problém se adaptovat na rychlou a tvrdou hru v playoff.

Nejlepším obráncem sezóny byl ale podle mého názoru Stephane Robidas, a to s hodně velkým náskokem. Stabilní výkony na vysoké úrovni předváděl také již zmiňovaný Niklas Grossman, kterého bych vyhlásil za nejlepšího nováčka v obraně.

Bilancování sezóny 2007/2008 – část první

Máme za sebou další ročník NHL, emoce odezněly, můžeme se tak v klidu pustit do bilancování uplynulé sezóny.

Splnit cíl, tedy vyhrát Stanley Cup, se nepodařilo, nicméně i tak bych letošní sezónu ohodnotil jako úspěšnou. Důvodů je hned několik. Základní část byla celkem dobrá, podařilo se do týmu začlenit hned několik mladých hráčů, velké množství hráčů prožilo svou životní sezónu, kádr se zkvalitnil a výkon v playoff šel zase o něco nahoru. Stars navíc nestačili jen na pozdějšího vítěze nejprestižnější hokejové trofeje na světě.

První díl tohoto hodnocení je zaměřený na trenéry a brankáře. Druhý díl se bude věnovat obraně a třetí díl útočníkům.

Trenéři a vedení

Trenér Dave Tippett zraje jako to nejlepší francouzské víno. Rok od roku se zlepšuje a konečně je to vidět i na výsledcích týmu v playoff. Přes první kolo playoff totiž přešel poprvé po pěti letech.

Tippett sklízí řadu poklon od ostatních trenérů a i od některých novinářů. Památný je výrok, který zazněl po vítězném zápase s Minnesotou, kdy komentátor zámořské televize zkonstatoval, že Jacques Lemaire byl „přelamairován“ (outlamaired) Davem Tippettem. Velmi pochvalně se o Daveu Tippettovi veřejně vyjadřuje například i Wayne Gretzky.

Nikdo si nezasloužil letošní úspěšné tažení v playoff více než Dave Tippett, který si za poslední roky musel vyslechnout a vytrpět řadu narážek a poznámek, a to zejména ze strany netrpělivých fanoušků, ale i některých novinářů. Rozhodně se dá říci, že umlčel řadu svých kritiků, neboť dosud na něj bylo nahlíženo pouze jako na trenéra, který v základní části odvede dobrou práci, ale v playoff ne a ne uspět. Po letošní sezóně tak bude moci pracovat opět s větším klidem. Pravděpodobně mu bude prodloužena stávající smlouva, takže v Dallasu zůstane i v dalších letech.

Jeho asistenti odvedli také dobrou práci, dohromady vytvořili dobrý tým. Ten byl navíc před sezónou vhodně doplněn o Davea Taylora. Brett Hull i Les Jackson dostali nové funkce, to vše bylo ku prospěchu týmu. A především ku prospěchu výsledků týmu.

Po vyhození generálního manažera Douga Armstronga a jeho nahrazení Brettem Hullem a Lesem Jacksonem byl cítit určitý pocit uvolnění, a to jak mezi některými hráči, tak mezi trenéry. Například Mike Modano začal hrát o něco lépe, stejně tak i další hráči. Řada hráčů dostala později nové smlouvy, obdobně i kompletní trenérská sestava. Klid na práci tedy evidentně přinesl své ovoce.

Stars potřebovali závan čerstvého vzduchu i v oblasti marketingu. Z tohoto důvodu nahradil dosavadního prezidenta Jima Litese Jeff Cogen. A byla to opět změna k lepšímu. Uvidíme, jak se tato změna projeví v příští sezóně, zejména v návštěvnosti domácích zápasů.

Gólmani

Podle očekávání byla zátěž v playoff výhradně na Marty Turcovi. Johan Holmqvist tedy šanci nedostal. Obdobně tomu bylo i v základní části. V první půlce sezóny sice ještě chytal Mike Smith, ale po jeho výměně do Tampy bylo definitivně jasno o tom, kdo je a bude týmovou jedničkou. Vedení vložilo důvěru do Marty Turca a ten se mu za ni odvděčil kvalitními výkony, zejména v playoff. Potvrdil, že výkony z loňského playoff tak nebyly náhodné. Zřejmě se mu tak již natrvalo podařilo umlčet všechny kritiky, že není gólmanem pro playoff. Dva roky po sobě podávat v playoff velmi dobré výkony, to už není náhoda.