Daniel Volráb byl draftován Dallasem Stars v roce 2001 jako jeho čtvrtá volba a jako 126. hráč celkově. V sezóně 2003/04 nastupoval v dresu juniorů HC Slovan Ústí nad Labem.
Co tě napadlo, když tě Dallas draftoval, měl jsi od nich nějaké signály? Čekal jsi, že budeš draftován dříve nebo později?
Samozřejmě jsem byl rád, když mě Dallas draftoval, překvapení to pro mě ale nebylo. S Dallasem jsem byl v kontaktu už před draftem a dalo se tušit, že to přijde. Byl jsem sice před draftem 3 měsíce nemocný a agent mi tvrdil, že si Dallas pravděpodobně řekne o jiné jméno, ale nakonec zaznělo to moje.
Hrál jsi v juniorech za Spartu, jeden z našich nejlepších klubů, proč jsi odešel do zámořské juniorské ligy?
Chtěl jsem se ve Spartě prosadit do "Áčka", ale tam byla, ostatně jako každý rok v takovém klubu, silná konkurence a tak jsem to šel zkusit za oceán. Jedním z důvodů byl také fakt, že mi byla vytýkána nedůrazná hra tělem. A v zámoří se přesně takový hokej hraje.
Jak jsi si za mořem zvykal na odloučení od rodiny a kamarádů? Měl jsi nějakého Čecha v týmu?
Já jsem i v Čechách měnil klub vlastně každé dva roky, takže jsem věděl, do čeho jdu. Nejhorší ale byla řeč, to mi dělalo velké problémy. Ale tam jsou na to zvyklí, vědí, že tam přicházejí kluci, kteří moc řeč neovládají a snaží se to tolerovat. S rodinou jsem byl v kontaktu pravidelně, klub mi platil internet a časově omezené hovory do Čech, takže s tímhle problém nebyl. Čecha jsem v týmu žádného neměl. Druhou sezónu se mnou hrál i bydlel jeden Švéd. Pomáhali jsme si navzájem a tak už to bylo lepší.
Zúčastnil jsi se někdy přípravného kempu Dallasu? Pokud ano, jaké jsou tvoje dojmy...
V Dallasu jsem absolvoval dva kempy, v letech 2001 a 2002. Vůbec jsem ale netušil, co mě čeká a šel jsem to prostě jen zkusit. A naskytla se mi možnost hrát se staršími hráči. První rok tam byl také Láďa Vlček a druhý rok Martin Vágner, který se mnou byl dokonce i na pokoji. Do prvního kempu ale zasáhly teroristické útoky na New York a poslali nás všechny domů. Bylo to zrovna v den, kdy jsme měli hrát přípravný zápas a já byl nominován jako jeden ze dvou nováčků.
Fandíš v NHL Dallasu nebo nějakému jinému týmu?
Samozřejmě jsem za svého působení v zámoří fandil Dallasu, ale v dnešní době spíš sleduji, jak se daří v NHL Čechům.
V Dallasu je velká konkurence, letos se do prvního týmu neprosadil Antti Miettinen ani Matthias Tjärnqvist, měl bys chuť jít NHL zkusit?
Kdybych dostal pozvánku, tak bych určitě jel a šel to zkusit. Cestu mám otevřenou, třeba se Dallas časem ozve, ale nejspíš to nebude ani letos, ani příští sezónu.
Dají se srovnávat zámořské juniorské ligy s těmi našimi?
Asi se to srovnávat nedá. Když vezmu třeba zázemí, to je markantní rozdíl. Tam se o vás starají od školy, přes rodiče a vaše problémy až po vaše zubaře, maséry, psychology a podobně. Zájem fanoušků o hokej je tam srovnatelný s českou extraligou mužů, možná ještě o něco větší. Na zápasy juniorů tam chodí třeba 7000 diváků a na play-off je často vyprodáno.
V kolikáté řadě jsi nastupoval na jakém postu a chodil jsi na přesilovky a oslabení?
Saskatoon hrál většinou na čtyři lajny, přičemž ta čtvrtá hrála jen proto, aby si první tři odpočinuly. Moje formace byla určená hlavně na oslabení, takže na ty jsme chodili pravidelně. A když se hrála přesilovka, chodil jsem tam taky, ale v jiné lajně. Mým hlavním úkolem ale bylo bránění, každý gól byl brán jako plus.
Vyhovuje ti více evropský styl hokeje či severoamerické pojetí?
Oba styly mají své kouzlo. U nich mají užší kluziště, takže je to fyzicky dost náročné a hraje se víc do těla. U nás je to naprosto odlišné a mě vyhovuje víc ten náš styl. Narodil jsem se tady, začal s tímhle stylem budovat kariéru a proto mi asi víc přirostl k srdci.
Jakou používáš hokejku?
Hraju s tím, co mi poskytne klub.
Máš nějaký vzor?
Snažím se něco okoukat od všech dobrých hokejistů, ale zatím se mi asi nejvíc líbil ve Spartě David Výborný.
Letos hraješ v Ústí za juniory. Jak hodnotíš úroveň soutěže a jak se ti daří?
Co se týče týmu, ta sezóna se nedá hodnotit jako povedená. Sestoupili jsme a na to se bude koukat. Nikdo nebude mluvit o tom, že jsme byli první, kdo bojoval po postupu do extraligy až do posledního kola o předposlední příčku. Je tu silná konkurence, všechny ostatní kluby mají svůj A-tým v extralize a proto si nemohou dovolit sestoupit. Mě osobně se sezóna docela povedla, bodoval jsem v podstatě v každém zápase. A úroveň soutěže? Je docela vysoká, v zámoří je to jen o něco kvalitnější. I tady se může člověk dostat daleko.
Sezóna pomalu končí, jak se budeš v létě připravovat a v jakém dresu tě uvidíme?
Dostal jsem pozvánku na letní přípravu v mužích Ústeckých Lvů, takže se uvidí, jak se mi v ní bude dařit, jestli mě bude vedení chtít i pro nadcházející sezónu a hlavně zaleží na tom, jak se mnou bude spokojený trenér. Kdybych se měl rozhodnout já sám, rád bych tu zůstal, protože jsem přece jen dlouho nebyl doma a tady to mám do Děčína kousek.
Byl jsi pravidelně povoláván do mládežnických reprezentací, na MS 20 jsi však nikdy nehrál, čím myslíš, že to bylo?
V době, kdy jsem téhle kategorii věkově vyhovoval, jsem působil v zámoří a to byl asi hlavní důvod mé absence.
Tvoje největší přednosti a slabiny?
Co se týče předostí, říká se, že mám dobrý rozhled a umím slušně přihrát. Já osobně si myslím, že pokulhávám v bruslení a v tvrdší hře, která mi prostě nesedí.
Co považuješ za svůj prozatímní vrchol?
Tak určitě MS 18, kde jsme skončili na čtvrtém místě. Potom taky kemp Dallasu v NHL, to byl velký zážitek.
Čeho by jsi chtěl dosáhnout, jaké jsou tvoje cíle?
Jsem ještě mladý, takže dveře nemám zavřené. Jde o to, jak na sobě budu pracovat a snažit se. Chtěl bych v Čechách postupně projít do extraligy a tam stabilně nastupovat. Potom možná do zahraničí, to je ale ještě daleko.
Web4U | Redakce | Převodovka | RSS | Propagace | Reklama u nás | Mapa
© Loga a známky NHL, týmu Dallas Stars a ostatních týmů jsou ochrannými známkami NHL Enterprises nebo jejich vlastníků.