Dallas Stars cz NHL.cz Dallas Star cz

Článek 3.5. Odpovídá Dan Ellis  Holly Gunning

Překlad rozhovoru ze dne 28. dubna 2004

Dan Ellis

Dan Ellis byl draftován celkově jako číslo 60 (druhá volba Stars) ve vstupním draftu roku 2000. Svá juniorská léta strávil na University of Nebraska-Omaha a roku 2003 podepsal svou první profesionální smlouvu s klubem Dallas Stars.

Třiadvacetiletý brankář v sezóně 2003/04 chytal celkem ve třech různých soutěžích, ve třech různých klubech -- Idaho Steelheads (ECHL - 23 utkání), Utah Grizzlies (AHL - 18 utkání) a Dallas Stars (NHL - 1 utkání). Své první utkání v NHL za Stars odchytal 18. února tohoto roku proti Los Angeles a svým výkonem (pochytal 25 střel z 28) přispěl k výhře Hvězd 4:3.

"Určitě pro něj tato sezóna musela být hodně náročná, vždyť chytal celkem ve třech klubech. Nejdříve za nás, pak v Utahu, pak znovu u nás, pak opět v Utahu, potom v Dallasu, zase v Utahu a teď znovu za nás. Pro každého hráče by to bylo náročné. Pokaždé, když se k nám vrátí a je v bráně, podává výborné výkony. Obzvláště dobře teď chytá v playoff, je téměř neprůstřelný."
John Olver, trenér klubu Idaho Steelheads

O tom není žádných pochyb. V playoff ECHL zatím Dan Ellis odchytal celkem 7 zápasů (6 výher, 1 prohra), na své konto si připsal dvě čistá konta, drží průměr branek inkasovaných na zápas na čísle 1,57 a procento úspěšnosti zásahů na 94,4%.

Když se Johna Olvera zeptáte, na čem by měl ještě Dan Ellis zapracovat, tak vám odpoví, že Dan je už teď v podstatě hotový brankář, který jen potřebuje chytat co nejvíc, aby získal zkušenosti a jistotu.

Reportér Holly Gunning zpovídal Dana Ellise těsně poté, co přispěl svým výkonem k výhře Idaho Steelheads nad Gwinnett Gladiators (5:3) v prvním utkání semifinále playoff soutěže ECHL.

Náročná sezóna

Řekl bych, že jste zažil náročnou sezónu. Jak by jste ji zhodnotil Vy sám?

Pro mě to byla hlavně sezóna o sbírání zkušeností, tak by jste se na to měli dívat. Hrál jsem ve třech různých ligách, ve třech různých městech, musel jsem hodně cestovat. Často jsem nevěděl, kde budu příští týden. Přes dva měsíce jsem strávil na hotelích. Bylo to hodně náročné. Ale jak jsem řekl, byly to pro mě cenné zkušenosti. Naučil jsem se, jak se s takovým kočovným životem vyrovnat. Mělo by mi to v začátcích hodně pomoci.

Jaký byl přechod z univerzitního hokeje do toho profesionálního?

Mám teď mnohem více času na odpočinek. To se mi líbí nejvíc. Hokej je teď moje práce, už nejsem student. Snažím se to užívat, co nejvíc to jde. Nikdy totiž nevíte, kdy to skončí.

Co vás na tom, být profíkem, nejvíce překvapilo?

Neřekl bych, že mě něco hodně překvapilo. Už v létě jsem trénoval s profíky, takže mě v kempu nic nezaskočilo. Navíc jsem v neustálém kontaktu s mým agentem, který mi hodně radí. A už od léta jsem obklopen lidmi, od kterých se mohu hodně naučit.

Tréninkový kemp

Tuto sezónu jste se poprvé účastnil tréninkového kempu Stars, jak se vám v něm dařilo?

Bylo to něco neuvěřitelného. Můj první kemp, první oblékaní se do dresu některého z klubů NHL. Byl jsem z toho hodně nadšený, natěšený a trochu i nervózní. Chtěl jsem všem dokázat, že umím chytat a že mám na profesionální hokej. Šel jsem do kempu s tím, že předvedu to nejlepší, co ve mně je.

Nějaká veselá příhoda z tréninkového kempu?

Žádná mě teď nenapadá. Velmi zábavné řeči vedl Aaron Downey. Neustále vykládá a dělá nějaké fóry, takže je pak těžké se připravit na trénink či zápas. Je to velmi kamarádský člověk a dává to hodně najevo. Vždycky je s ním sranda.

Jaké instrukce jste od trenérů dostal po skončení tréninkového kempu?

Hlavně chtěli, abych co nejvíce chytal. Abych sbíral zkušenosti. Abych se učil od Turca, Tuggera (Ron Tugnutt), od Cashe (Jason Bacashihua) a Smittyho, od Blaira Allisona. Chtěli, abych byl v neustálém kontaktu s lidmi, kteří mi mohou pomoci, kteří mě mohou něčemu naučit a předat mi své zkušenosti z profesionálního hokeje.

Pomáhal Vám v kempu hodně trenér dallaských brankářů?

V Dallasu dělá tuto práci Andy Moog, který u Stars před několika lety chytal. Volá mi asi jednou měsíčně a také asi tak jednou měsíčně, když jsem byl v Boiso, jsme se setkávali. Když jsem chytal v Utahu, přijížděl každý měsíc a třeba celý víkend jsme spolu pracovali. Procvičujeme hlavně spodní část těla a jednoduché pohyby. Obecně se Mooger zaměřuje hlavně na způsob, jakým v různých situacích reagujeme na střely. Je hodně vstřícný a kdykoli je vám ochoten poradit.

Poprvé v NHL

Povězte něco o svém debutu v NHL, jak to probíhalo?

Bylo to pro mě velké překvapení. Když jsem se poprvé dostal nahoru, chtělo se po mně, abych se hlavně seznámil s prostředím v klubu. Abych sledoval při zápasech práci Marty Turca. Jenže Turco se večer před zápasem zranil, natáhl si třísla. Předzápasového rozbruslení se sice neúčastnil, ale i tak ještě stále nebylo jasné, zda nastoupí či ne. Trenér mi před rozbruslením řekl, že je možné, že budu chytat já. Moc jsem s tím ale nepočítal, Turco totiž právě zažíval skvělou sérii, odchytal 30 zápasů v řadě, takže jsem si nemyslel, že něco takového je reálné.

Nakonec se to však stalo. Po rozbruslení mi Dave Tippett řekl, že určitě do zápasu nastoupím já. Byl jsem z toho trochu nervózní. Navíc jsem byl ještě maličko unavený z rozbruslení, protože jako jediný brankář při něm jsem se musel neustále pohybovat mezi oběma brankami, chytat střely útočníků (smích). Hned jsem volal rodině, abych jim tu novinu oznámil. Pokoušel jsem se si to moc nepřipouštět, brát to jako normální věc. Což však bylo skoro nemožné, protože jsme měl nastoupit k zápasu, ve kterém měli hrát hráči jako Mike Modano, Luc Robitaille. Superhvězdy, které jsem jako mladý kluk obdivoval. Utkání jsme vyhráli a já prožíval ty nejslastnější chvíle v životě.

Vzpomenete si na svůj nejlepší zákrok v tom utkání?

Těžko říci, možná ten ke konci zápasu ... střílel myslím Frolov nebo někdo takový (smích). Vzpomínám si, že o tom zákroku psali v jedněch novinách jako o mém nejlepším, takže pravděpodobně to byl můj nejlepší zásah utkání (smích).

Zní to, jako by si lidé ten zákrok pamatovali lépe než Vy.

Vážně (smích)? No, je to už dlouho. Asi se budu muset vrátit na led a předvést pár podobných.

V Dallasu je velká konkurence

Dallas má hodně kvalitních gólmanů. Motivuje Vás taková konkurence k lepším výkonům?

Ano, je to pro mě motivace prosadit se mezi tak kvalitními gólmany. Soustředím se však především na vlastní výkony, nedívám se na ostatní. Jinak to ani nejde. Vše co můžete dělat, je tvrdě trénovat a brát to jako výzvu.

Zmínil jste se o tom, že když jste šel poprvé nahoru, chtěl jste sledovat Marty Turca při své. Co jste od něho odkoukal?

Marty Turco perfektně pracuje s hokejkou a je skvělý při dorážkách. Navíc je to perfektní kluk, je velmi zábavný a otevřený k ostatním, což je u brankářů spíše výjimka. Na spoustu věcí se díváme podobně, což mě hodně povzbudilo. Mám se od něj ještě hodně co učit.

Můžete popsat svůj brankářský styl pro ty, co Vás ještě neviděli v akci?

Řekl bych, že nejvíce se přibližuji stylu butterfly. Pokouším se však být častěji na nohách, abych nebyl tak zranitelný při střelách nahoru. Myslím si, že i docela dobře vykrývám střelecké úhly, ale určitě bych měl ještě zapracovat na své rozehrávce. S tou nejsem moc spokojen.

Je ještě něco kromě práce s holí, na čem byste měl zapracovat?

Aby jste byl skvělým brankářem, musíte umět výborně pracovat s holí. Marty Turco a Martin Brodeur to dělají báječně, je to jedna z jejich nejsilnějších stránek a hodně tím změnili hru brankářů. Takže jak už jsem řekl, hlavně v tomto směru se chci zlepšit. A stejně jako každý jiný brankář se zaměřuji na kontrolu dorážek, tečované střely, na to, abych měl puk neustále na očích.

Jak by jste srovnal letošní sezónu s tou minulou?

Cítím, že teď chytám lépe. Minulý rok pro mě nebyl moc povedený. Spousta věcí nešla tak, jak bych si přál. Letos bylo všechno lepší. Hrál jsem ve třech různých soutěžích, prožil jsem svůj debut v NHL. Mnohému novému jsem se naučil. Navíc s týmem Idaha jsme stále ve hře, hrajeme semifinále a já si to parádně užívám. Máme skvělý tým a velkou šanci na celkové prvenství. Tenhle rok je pro mě mnohem povedenější než ten předešlý.

Sledujete ještě dění v univerzitním hokejovém týmu University of Nebraska-Omaha?

Ano, pravidelně si volám s kustodem týmu Markem Panem. Užil jsem s ním hodně srandy, staral se nám o výzbroj. Dovedl nás rozesmát v každé situaci. Často taky volám bývalým spoluhráčům, vždycky si spolu dobře pokecáme. Neustále sleduji jejich výkony na internetu. Mají stránku na adrese mavspuck.com a dívám se na ni tak často, jak jen to jde. Sleduji také celou univerzitní ligu a je mi hodně líto, že letos vypadli z playoff tak brzy. Snad se jim bude příští rok více dařit.

Byl jste tři roky na universitě, máte v úmyslu své vysokoškolské vzdělání někdy dokončit?

Moc jsem o tom ještě nepřemýšlel. Teď mám hlavně v úmyslu udělat vše pro to, abych uspěl v profi hokeji. Od školy si teď chci na chvíli odpočinout, vzít si pauzu. Je příjemné nemuset každý den brzy ráno vstávat a jít do školy. Nemít žádné domácí úlohy, moci se soustředit jen na jednu věc. Myslím si, že letos mi hodně pomohlo, že jsem se vedle hokeje nemusel soustředit ještě na školu. Ale když nad tím tak přemýšlím, chtěl bych svá studia někdy dokončit.

Oba moji rodiče jsou učiteli, bratr studuje medicínu, takže i já bych asi měl školu dokončit. A taky nebudu hrát věčně a něčím se pak budu muset živit. A je dobré už teď se na to připravit. Nikdo se hraním hokeje nemůže živit až do konce života, většina hráčů ukončí kariéru mezi 32 až 40 lety, takže pořád máte před sebou asi 40 let života. Na to se musíte připravit, obzvláště když nevyděláváte tolik, aby Vás to zabezpečilo až do důchodu.

Vaše maska je velmi zajímavá. Můžete ji popsat a vysvětlit kresby, které na ní jsou?

Hodně jsem přemýšlel o tom, co bych si měl na masku dát. Chtěl jsem, aby to mělo spojitost s Texasem, ale nechtěl jsem, aby to byly hvězdy. To by vypadalo obyčejně. Chtěl jsem něco s tematikou divokého Západu. Našel jsem krásné obrázky z westernu Tombstone, ty jsem si nechal namalovat na jednu stranu a na druhé mám banditu, v pozadí je motiv saloonu. Vpředu dole pod mřížkou mám šerifskou hvězdu s číslem mého dresu. Vzadu je obligátní nápis ´WANTED´ a mé jméno.

Často hokejkou poklepáváte o tyčky. Proč?

(smích) Potřebuji mít ruce v pohybu. Hodně lidí si myslí, že je to nějaký rituál, ale tak to není. Potřebuji uvolnit svaly. Ano, mnoho lidí to považuje za divné, ale nehodlám s tím přestat.

šipka Překlad článku: Kamil Šamulák
šipka Použité zdroje: Hockeyfuture.com
šipka Počet shlédnutí článku: 10760133


Komentáře

Žádné komentáře

Přidej komentář


nahoru | na úvod
Hledej

Další zápas
Narozeniny mají

Webhosting poskytuje: Web4U
© 2001 Dallas stars cz a uvedení dodavatelé obsahu. Všechna práva vyhrazena. All rights reserved. Publikování nebo šíření obsahu Dallas Stars. cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
© Loga a známky NHL, týmu NHL Dallas Stars a ostatních týmů jsou ochrannými známkami NHL Enterprises nebo jejich vlastníků.
TOPlist