Q & A s Jeffem Halpernem
Rozhovor z 8. července 2007
Na otázky reportéra dallasstars.com odpovídal odolný americký centr třetí formace Jeff Halpern.
Co jsi během léta až do teď dělal?
Nic tak zvláštního jsem toto léto nedělal, ale právě tak rád trávím svůj volný čas. Užil jsem si spoustu legrace, rychle to ale utíká. Jel jsem na menší výlet do Mexika, ale většinu času jsem strávil v okolí D.C., kde jsem strávil hodně času s rodinou a přáteli. Samozřejmě, že jsem trénoval, připravoval jsem se na tréninkový kemp a nadcházející sezónu.
Jak jsi strávil svátek 4. července a byla oslava v hlavním městě nějak výjimečná?
Dělali jsme si doma barbecue a poté jsme šli s přáteli do restaurace, která je na střeše domu a pozorovali jsme ohňostroje, na obzoru jsme viděli všechny ty významné památky. Ta show, kterou každý rok ve Washingtonu, D.C., u příležitosti 4. července dělají, je úžasná. Vždycky je tu cítit hodně vlastenectví, ale když je člověk 4. července v hlavním městě, dává to tomu svátku i cosi navíc. Je tu bohatý společenský program a je skvělé být jeho součástí.
Minulý rok 5. července jsi s Dallas Stars podepsal čtyřletou smlouvu, díky které tu budeš až do sezóny 2009/2010. Proč jsi se rozhodl jít právě do Dallasu a jak se na to s ročním odstupem díváš?
Těch pár dnů bylo hodně divokých, jako tornádo. Stal jsem se volným hráčem a moc dobře jsem věděl, které týmy o mě měly zájem a o které jsem měl zájem já. Rozhodnutí podepsat s Dallasem jsem učinil vloni 4. července ve chvíli, kdy jsem griloval klobásky a maso na párty. To rozhodnutí mi trvalo tři dny, bylo to složité rozhodování. Snažil jsem si vybrat tým, který by mi nejlépe seděl, kde bych byl platný a kde bych měl reálnou šanci vyhrát Stanley Cup. To se za ten rok nezměnilo. Myslím, že loni jsme měli dobrý tým, který mohl v playoff dojít hodně daleko, nicméně jsme se párkrát dostali mimo dráhu. Bavilo mě být součástí tak dobré party, celkově mám z tohoto klubu pocit, že když se v jednom roce nevyhraje Stanley Cup, tak je to zklamání a jsem rád, že jsem v klubu s takovým přístupem.
Řekni nám něco o té úžasné checking line, ve které jsi ve druhé půlce sezóny a v playoff nastupoval se Stu Barnesem a Joelem Lundqvistem.
Během roku se složení formací měnilo, hrál jsem s Jere Lehtinenem, Brendenem Morrowem a občas i s Patrikem Štefanem. Měl jsem pocit, že je úplně jedno, kdo s kým hrál, protože klub měl 13 kvalitních útočníků, se kterými to ve formaci šlapalo. Domnívám se, že koncem roku, kdy jsme si spolu už dobře rozuměli, tak že to týmu i nám hráčům hodně pomohlo, já fakt rád hraji se Stuem a Joelem. Během té doby, co spolu hrajeme, jsme získali hodně sebevědomí.
Co nám můžeš říct o tom, jak se Ti představil Joel Lundqvist během loňských předsezónních zápasů?
To je velmi vtipná historka. V Dallasu jsem se objevil pár týdnů napřed, abych si dal trošku do těla a připravil se na novou sezónu, zrovna jsme na ledě dělali nějaké cvičení a hráli takové hry. Jedinou věc, kterou vím jistě je, že mě Joel pořádně nabral, a to tak jako ještě nikdo v mém životě, chtěl jsem ho zabít. Od té doby si ze mě chlapi dělají srandu, jak tvrdě mě Joel narazil. Později jsme se sblížili, je to skvělý kluk, osobnost i dobrý hokejista, který na sobě chce pracovat. Pro mě je neskutečně vzrušující hrát s někým, kdo hokej miluje a má touhu se neustále zlepšovat. Je toho ještě hodně, co neměl šanci ukázat.
Co jsi se od veterána jako je Stu Barnes v minulé sezóně naučil?
Hrát s hráčem jako je Stu je požitek, protože hraje na vysoké úrovni už hodně dlouho. Dívám se na Joela stejně jako se Stu, tedy aspoň doufám, dívá na mě, protože v každém zápase se od něj něco naučím. Už jen to jak přistupuje ke každému tréninku a každému zápasu, myslím, že mladší hráči se od něj mají co učit. My tři chováme k sobě vzájemnou úctu a na ledě si spolu rozumíme. Pokud si rozumíš s hráči ve formaci, přináší to úspěch. Ve Washingtonu jsem několik roků hrál v hodně dobré lajně se Stevem Konowalchukem a Ulfem Dahlenem, vždycky jsem věděl, že nám to dohromady bude šlapat. Takto to cítím i se Stuem a Joelem, a to nám všem dodává spoustu sebevědomí.
Pokud bys měl vybrat All-Star team složený z rodilých Američanů, koho bys vybral? A jaký dojem na Tebe dělá to, že je v poslední době draftováno poměrně hodně Američanů, a to hodně vysoko?
Do branky bych vybral Mikea Richtera, to je jasné. Obranný pár by tvořil Rod Langway a Brian Leetch, ve středu útoku by byl Mike Modano, na křídlech potom Keith Tkachuk a Pat LaFontaine. Uvědomuji si, že opomínám skvělé hráče jakými jsou například Chris Chelios nebo Jeremy Roenick. Každý rok je teď hodně vysoko draftováno velké množství mladých Američanů a tak doufám, že tahle další vlna bude pro tuto sestavu konkurencí. Myslím, že to hodně vypovídá o programech pro mládež ve Spojených státech, když se tolik mladých kluků prosazuje. Vidíme kluky z Texasu a Kalifornie, kteří jsou draftováni, k tomu jsou tu kluci z tradičních hokejových míst jako je Minnesota a Nová Anglie. Tohle je pro hokej v USA dobré znamení a doufám, že tento trend bude i nadále pokračovat.
