Tomáš Vokoun má krátkou paměť
Dnes vyšel na www.hokej.cz rozhovor s Tomášem Vokounem. Jeho cesta do pozice brankářské jedničky byla nepochybně hodně dlouhá a složitá.
Jsem přesvědčen o tom, že v NHL naši brankáři ještě dále vyspějí. Díky užšímu kluzišti jsou totiž donuceni k většímu množství zákroků. Střela prostě může přijít téměř v každou chvíli. V neposlední řadě po nich trenéři chtějí lepší práci s holí. Haškovo trénování s hokejkou na farmě je dnes již legendární historkou, která ovšem přesně vystihuje úděl českých gólmanů za mořem.
Právě proto si myslím, že třeba Roman Málek, ač je velice kvalitní gólman by se v NHL neprosadil. Zase by mu chvíli trvalo než by si zvykl, tak jako všichni naši brankáři.
Na tom dnešním rozhovoru s Vokounem se mi líbí zejména jeho odpověď na otázku týkající se zklamání z vyřazení.
Každá porážka mrzí a ta v Praze obzvlášť. Šampionát doma, to se stane jednou za život. Ale ze zámoří jsem naučený, že dobrý brankář musí mít krátkou paměť. Snažím se maximálně připravit na to, co bude následovat, a zapomenout, co se stalo v minulosti. Něco se povedlo, něco tolik ne, ale s tím už nic nenaděláme. Asi to ještě nebyl náš turnaj. Třeba nás teprve čeká.
Tomáš Vokoun se totiž nevymlouvá ani na nějakou smůlu, ani na nějaké neštěstí. Sám ví, že nehráli dobře a postoupit si nezasloužili.