Dallas Stars czDallas Stars cz
Neoficiální české stránky Dallas Stars, klubu NHL
Hledání

Článek 22.2. Hodnocení hráčů po 58 utkáních  Kamil Šamulák

Mike Modano

Mike prožívá jednu ze svých nejlepších sezón. I když to znovu nebude sto bodů, bude to velmi blízko jeho stávajícímu maximu (93 bodů). Těžko říci, do kdy si udrží stávající výkonnost. Určitě by to chtělo v Dallasu nějakou mladou krev, která by ho v budoucnu nahradila. Zatím však chybí.

Bill Guerin

Rozhodně jsem čekal víc. 23 golů sice zatím není málo, ale těžko to letos bude přes čtyřicet. A minulé dvě sezóny bylo. Pozitivním faktem však je, že si dobře rozumí s Mikem, hrají spolu nepřetržitě od začátku sezóny. Konečně se po bombarďáku Hullovi našlo k Modanovi dobré pravé křídlo.

Jere Lehtinen

Letos je pro mne velkým překvapením. Po minulých sezónách, kdy toho moc nenahrál a spíše si léčil své šrámy, opět dokazuje, že je nejlepším defenzivním útočníkem v lize. Jeho střelecká produktivita je letos taky úchvatná, a to i přesto, že už nehraje s Modanem v první pětce. Většinou hraje ve třetí pětce s Kapanenem a Morrowem s nimiž tvoří snad nejlepší defenzivní útočné trio v NHL. Ale oni nejen brání. Oni střílí i branky. A střílí jich hodně a v důležitých okamžicích. Klobouk dolů

Brenden Morrow

Dřív jsem si myslel, že bude zvládat i sedmdesát bodů za sezónu. Teď však už vím, že je to utopie. Jeho maxima se budou asi pohybovat někde kolem 50 bodů. Nevadí. To bude na druhou pětku stačit. Zatím hraje ve třetí formaci a hraje velmi dobře. Je tvrdý, nebojí se chodit do soubojů, střílí branky, nahrává a dobře brání. A všechno důležité má teprve před sebou. Za poslední léta jeden z nejlepších mladíků v Dallasu.

Niko Kapanen

Největší překvapení letošního ročníku v mužstvu Hvězd. Po Morrowovi jeden z mála nováčků, který byl schopen se v náročném kádru prosadit. Branek sice moc nestřílí (4 góly jsou zatraceně málo), ale zato dobře nahrává a ještě lépe brání. Nejlepší nováček v lize v hodnocení +/-. Výborně si rozumí se svým krajanem Lehtinenem a s tvrďákem Morrowem. Společně jsou postrachem všech týmů v lize, neboť góly nedostávají, ale střílí. To se u checking line vidí opravdu výjimečně.

Pierre Turgeon

Co říci? Statistika nic moc. Rozhodně se čekal průměr okolo jednoho bodu na zápas. Gólů zatraceně málo (8). Ale vymyslete toho víc za mizerných 15 minut na ledě. To se fakt asi nedá. Důležité ale je, že se pomalu sehrál se svým bývalým parťákem ze St.Louis Scottem Youngem a vytvořil s ním údernou druhou formaci. V playoff mohou tihle dva rozhodovat důležité zápasy.

Scott Young

Ze začátku to vypadalo na pořádnou ostudu. Postupně se však rozehrál a dnes už to jde. Nejsou to sice žádné zázraky, ale 25 gólů možná bude. Důležité budou jeho zkušenosti především v playoff. Zde by mohl společně s Turgeonem a Arnottem vytvořit údernou druhou formaci a odlehčit předpokládanému tlaku na první Modanovu. Kdyby se jím dařilo podobně jako v playoff roku 1999 Nieuwendykovi, Langenbrunnerovi a Keanovi, tak by to byla jenom paráda.

Jason Arnott

Nemám ho rád. Dal nám (Dallasu) vítězný gól ve finále Stanley Cupu 2000. Těžko zapomenout. Kdyby v prodloužení šestého utkání rozhodl při svých šancích třeba Nieuwendyk, mohl se vyhrát i sedmý zápas a SC mohl být v Dallasu podruhé. Nutno však říci, že by to byla pořádná haluz, neboť New Jersey byli lepší. Ale zpět k postavě Jasona Arnotta. Tak jako se Sýkorovi a Eliášovi přestalo dařit poté, co je Lou Lamoriello rozdělil, tak i Jasonovy výkony šly dolů. Zatím určitě nepředvádí to, co se od něj čekalo. Tedy konkrétněji. Nestřílí branky. Jediná pozitivní věc zatím je to, že se stal obětí velice výhodného trejdu pro Dallas. Zbavit se skomírajícího Joa Nieuwendyka a vyměnit ho společně s Jamie Langenbrunnerem za Randy McKaye a právě za Jasona, to byl skutečně výtečný počin od generálního manažera Douga Armstronga.

Ulf Dahlén

Ulf je prostě Ulf. Ten bude pořád dobrý. Má neuvěřitelnou vitalitu, výborně bruslí a i ve 35-ti letech patří v týmu k nejlepším. Výborně si rozumí s Mikem Modanem, hraje výborně přesilovky a hodně touží po úspěchu ve Stanley Cupu. Letos by to mohlo vyjít a Ulf by mohl být i nejplatnějším hráčem vyřazovacích bojů. Má na to.

Kirk Muller

To teda nevím, co přimělo Douga Armstronga prodloužit s tímto veteránem smlouvu. Jeho léta jsou už dávno pryč, pryč jsou sedmdesáti a osmdesáti bodové sezóny. Teď už jenom paběrkuje ve čtvrté pětce a o gólech si může nechat jenom zdát. Ale prý má pozitivní vliv na utváření dobré nálady v týmu. No nevím. To by snad stačilo, kdyby seděl za střídačkou a takto povzbuzoval spoluhráče a ne se ztrapňoval na ledě. Hold někteří hráči nevědí, kdy je vhodná doba pověsit brusle na hřebík.

Claude Lemieux

Dobře. Uznávám. Vyhrál 4x Stanley Cup, v playoff mu to vždycky střílelo, jednou dokonce vyhrál Conn Smythe Trophy, ale proboha, vždyť už je mu 37 let a poslední sezóny stály za starou bačkoru. Nevěřím tomu, že letos bude v playoff pro Stars posilou, spíš jim to pohnojí na trestné lavici. Je to totiž neuvěřitelný křivák, kterého nikdo nemá rád. Teda až na jeho rodinu. Ale ti ho zase rádi mít musí.

Steve Ott

Jednu dobu jsem o něm četl jako o jedné z největších kanadských nadějí posledních let. V juniorech hrál společně s kanadským supertalentem Jasonem Spezzou a dokonce mu byl v kanadském bodování více než zdatným sekundantem. Ale skončil stejně jako Spezza. Tedy na farmě. A ani tam teda nic moc. Za zhruba 40 utkání 8+7, to je teda málo. Čekal jsem víc. Zatím nutno konstatovat: velké jméno, velká perspektiva, nulový výsledek. Ale snad půjde do sebe a příští sezónu něco předvede. Protože má potenciál na to, aby někdy v budoucnu nahradil Modana. Snad.

Rob Dimaio

Dělník ledu. Po minulé sezóně, kdy se mu hodně nedařilo a dost si stěžoval na nepřízeň trenérů, je konečně znát krok k lepšímu. Ono když se přestane remcat a začne se pořádně makat, tak výsledky na sebe nenechají dlouho čekat. Po vzrušujícím počátku, kdy patřil mezi nejlepší střelce týmu, nastal návrat k jeho tradici. Tedy především k tvrdé defenzivní práci a neustalému obtěžování soupeřů.

Manny Malhotra

V Rangers se o něm kdysi mluvilo jako o nástupci Marka Messiera. Dnes už se ví, že z něho žádný Mess nebude a spíš bude mít dost problémů udržet se v prvním týmu. Do Dallasu přišel výměnou za dalšího supertalenta - Romana Lyashenka (toho zase nějaký pablb srovnával s Alexei Yashinem) a nutno říci, že zatím toho oba v nových působištích moc nedokázali. Ale Manny aspoň hraje v prvním týmu, což se o Lyashenkovi říct nedá. Po počátečním nadšení, které v Dallasu zavládlo z jeho příchodu (bývalý trenér Ken Hitchcock mu hodně věřil, mluvil o něm jako o vysoce perspektivním hráči, který bude v budoucnu patřit k nepostradatelným) už není ani památky, spíš je patrno smíření se s realitou. Tedy s tím, že z něho přece jenom nic moc nebude. Ze začátku sezóny nastupoval celkem pravidelně, teď už nastupuje celkem nepravidelně a za chvíli nebude nastupovat celkem vůbec. Odchod na farmu nebo se bude poroučet jinam.

Jonathan Sim

Na farmě hraje letos skvěle (průměr přes bod na zápas), loni hrál taky skvěle, ale na první tým to pořád nestačí. Bude si muset chlapec ještě počkat, otázkou však je, zda se vůbec někdy dočká. Je to hráč do útočné formace, takže pro první nebo druhou pětku, ale tam je vždy nabytá konkurence a on si pořád tahá černého Petra. Ale co. Stanley Cup už s Dallasem má, na farmě se daří, a když se někdy daří nadmíru, tak si zahraje i nahoře v prvním týmu.

Aaron Downey

Každý tým má svého bijce, bijce který chrání jeho největší esa. A tím bijcem je v Dallasu právě Downey. Nestěžuje si na tuto svou úlohu, neremcá a docela se mu v tom daří. Už nejednomu tvrdému chlapíkovi to dal pocítit na vlastní kůži.

Jim Montgomery

Zpravidla hraje na farmě. Jenom zřídka má šanci se ukázat v prvním týmu a když tam je, tak se s ním moc nepočítá, poněvadž ho šoupnou do čtvrté lajny, tak 3-5 minut za zápas na ledě. Za takový čas se prostě zázraky dělat nedají.

David Oliver

Dlouho jsem vůbec neměl ponětí, že tento kdysi slavný Olejář (společně s Toddem Marchantem tvořil údernou dvojičku) patří pod křídla Hvězd. Prozatím hraje na farmě, ale lepší časy mohou přijít a to by znova mohl ukázat, co v něm je. A určitě v něm něco je, protože 30 bodů ve 44 zápasech v nováčkovské sezóně nemohlo být dílem náhody.

Sergej Zubov

Pořád nejlepší zadák v Dallasu. Sice se o něm říká, že v soukromí je to pěkný raubíř (prý mlátí manželku, ale proč taky ne?), na ledě to však není poznat. Ladné bruslení, skvělé přihrávky, výborná střela - to jsou největší přednosti tohoto zadáka z Moskvy. Jo. A ještě jedna neopomenutelná přednost. Hra v přesilové hře. Zde je pravděpodobně s Mariem Lemieuxem nejlepší v lize. Letos to sice zase nevypadá na Norris Trophy, ale kolem šedesáti bodíků by to mohlo být. A to je při dnešní defenzivní hře všech týmů sakra dost.

Darryl Sydor

Další skvělý kauf. Pokud si dobře vzpomínám, tak do Dallasu přišel někdy před šesti, sedmi lety výměnou za Douga Zmolka a Shana Churlu. Výjimečný tah Boba Gaineyho. Nelze zapomenout na jeho nádherný a velice důležitý gól v pátém zápase finále SC 99 proti Buffalu, kdy po lahůdkové asistenci Modana vymetl lahůdkově pavučinu v pravém rohu Hašanovi svatyně. Paráda, která se vidí párkrát za život. Co říci k letošní sezóně? Zatím si udržuje svůj průměr, pořád kolem těch 35-50 bodů za sezónu. Snad by to chtělo někdy vykročit z průměru a udělat něco nečekaného, třeba 70 bodů nebo 20 gólů. Ale na to asi nemá.

Richard Matvichuk

Tvrďák k pohledání, který si na sobě nechá dříví štípat. Jediná statistika, která ho opravdu zajímá je +/-. Loni mu to i střílelo, se mi zdá že byl nejlépe střílejícím zadákem Hvězd (tak ne, Zubov dal 12 gólů a Ríša jenom 9), letos mu asi kus ofenzivních aktivit přebral Phillippe Boucher. Proto ani jeden gól a tak málo asistencí. Jeho úkolem je však hlavně defensivní hra. A ta se Dallasu moc a moc daří. Tudíž není si na co ztěžovat, svou roli zvládá dobře.

Derian Hatcher

No nevím. Pořád se mi zdá moc pomalý. Pořád nemůžu zapomenout na to, jak ho kde kdo přebruslí. Takový Pavel Bure si s ním dělá co chce. Ale asi má nesporné kvality jinde, jinak by asi nebyl kapitánem. Nechci říct, že by to na ledě bylo tak špatné, hraje skvěle pozičně, takže pomalé bruslení se tím často kompenzuje, ale přece jenom si myslím, že nastal vhodný čas hodit ho přes palubu a přivést za něj do Dallasu někoho lepšího. Letos však nehraje špatně, po minulé katastrofální sezóně (především v +/-) se s Matvichukem přece jenom vzpamatovali a vypadá to, že by opět mohli patřit nejlépe bránící obránce v lize.

Phillippe Boucher

Konečně se našel obránce, který zapadl k silné čtyřce (Zubov, Sydor, Hatcher, Matvichuk). Po dlouhých letech čekání je konečně tady. Boucher hraje letos výborně. Válcuje všechny dallaské obránce v hodnocení +/-, střílí góly, nahrává. Rozhodně musím říct, že jsem to od něj nečekal. Poté co v Dallasu neuspěl Sylvain Coté, Dave Manson a Jyrki Lumme jsem už prostě nevěřil, že se najde někdo schopný. Ale je tu a hraje skvěle.

Stephane Robidas

Lze říci, že je mezi dallaskými obránci spíše do počtu. Při těch pěti borcích v obraně asi nemá moc velkou šanci ukázat, co v něm je. Jeho úloha tedy spíš spočívá v tom, být neustále připravený a v případě potřeby zastoupit zraněného kamaráda. Momentálně zastupuje za zraněného Matvichuka a zastupuje ho více než dobře. I to, že se z něho stal stabilní šestý bek a nestřídá si tak pravidelně místo s Heleniusem nebo Erskinem hovoří v jeho prospěch.

John Erskine

Výběr Dallasu v prvním kole draftu. Asi tři roky zpátky. Zatím neměl moc šancí ukázat se v dobrém světle. Pravidelně hraje na farmě a jeho působení v prvním týmu je spíše otázkou zranění mezi stabilními beky. Letos toho však vyloženě dobře využil a už si připsal dva góly. V budoucnu by se měl stát stabilním bekem v prvním týmu. Bude to však mít hodně těžké, neboť obránci Dallasu jsou pořád ještě kolem třicítky, takže mají ještě hodně času do hokejového důchodu.

Sami Helenius

Robustní Fin, přes 190 cm a hodně přes 100 kg. To už je, panečku, pořádný řízek. Ale na ledě to jaksi není ono, ty kila ho asi táhnou dolů. Letos zatím jenom pět utkání, přednost před ním dostávají jak Erskine, tak Robidas, takže to spíš vypadá, že se bude co nevidět poroučet. No, škoda. S Hatcherem v jedné dvojici mohli zbořit celou NHL.

Dan Jancevski

Další dallaský talent, který čeká v záloze na svou šanci v NHL. Zatím neodehrál v prvním týmu ani jeden zápas, ale v budoucnu může patřit k těm lepším. Na farmě se zatím ukazuje v zajímavém světle. Snad by někdy v budoucnu mohl nahradit Richarda Matvichuka, talent a píle mu rozhodně nescházejí.

Marty Turco

Že je výborný, to se jaksi vědělo. Ale že je tak dobrý, tak to už ne. Už minulou sezónu měl parádní, statisticky o mnoho lepší než Belfour a proto jsem neměl vůbec strach, když Orel Eddie opustil Dallas. Spíš jsem byl rád, že konečně vypadl a uvolnil tak místo schopnějšímu. A tím Turco rozhodně je. Stačí se podívat na jeho famózní statistiky. Jen aby mu to vydrželo až do playoff. Letos by snad mohl i zaútočit na Vezina Trophy, ale jak znám ty šmejdy novináře, tak to určitě dají Royovi, i když si to vůbec nezaslouží.

Ron Tugnutt

Pořádná slabina. S Turcem se vůbec nemůže rovnat. Jakmile nastoupí do zápasu, tak mám strach o výsledek. A to se na začátku sezóny trochu kalkulovalo s tím, že by při horší formě Turca byl i jedničkou. No to by bylo utrpení. Ještě že ho Turco pouští do brány sporadicky, jinak nevím, nevím, jak by to s Hvězdami vypadalo.

šipka Použité zdroje: Dallasnews.com
šipka Počet shlédnutí článku: 68351


Komentáře

Žádné komentáře

Přidej komentář


nahoru | na úvod
Web4u

Reklama

Marken.cz

VHS, DVD, ročenky, životopisy, kroniky, zkrátka vše z NHL, Evropy, Extraligy a reprezentace
www.marken.cz

Prohockey

Web4U | Redakce | Převodovka | RSS | Propagace | Reklama u nás | Mapa

© Loga a známky NHL, týmu Dallas Stars a ostatních týmů jsou ochrannými známkami NHL Enterprises nebo jejich vlastníků.

TOPlist