22.1. Zářící hvězdy Radek Štolpa

Polovina je za námi

Remízový zápas Dallsu v Coloradu patřil již do druhé poloviny sezóny. Zajíci se vždy počítají až po honu a navíc základní část je v NHL jen první hon. Další rozhodující přijde až v podobě play - off (ovšem pouze pokud jste v prvním honu úspěšní). I přesto je na čase si malinko zrekapitulovat a zhodnotit první polovinu sezóny 2002/03.

Každá sezóna začíná již v létě při každoročním vstupním draftu. Draftují se nadějní mladíci, vyměňují se místa v draftu, podepisují se volní agenti, zkrátka generální manažeři společně s trenéry mají snad ještě více starostí než v rozjeté sezóně. Jak dobře obchodujete přes léto, tak dobrý tým máte potom k dispozici v říjnu na začátku sezóny.

Nové vedení

Pro Dallas nastala nová sezóna již nástupem nového trenéra. Dave Tippett vyznává přece jen jinou filozofii při koučování mužstva než jeho předchůdce Ken Hitchcok a bylo to znát již na letních posilách. Také nový generální manažer Doug Armstrong se vytáhl a posily, které se hlásily v kempu stály opravdu za to.

Odchody

Dallas opustil obránce Brad Lukowich výměnou za volbu v draftu. Smlouva nebyla prodloužena brankáři Edu Belfourovi, Brentu Gilchristovi, Randy Mckayovi. Kariéru ukončil John Maclean a ani Pat Verbeek neobdržel nabídku nového kontraktu.

Draft

Poprvé v historii klubu se stal první volbou v draftu hráč pocházející z České republiky. Obránce Martin Vágner byl draftován jako 26. hráč celkově. Dallas draftoval dohromady 12 hráčů. Jednoho brankáře, čtyři obránce a sedm útočníků.

Příchody

Na poli s volnými agenty si hvězdy počínaly mnohem agresivněji, než v letech minulých. Nejdříve se vedení podařilo podepsat smlouvu s Billem Guerinem. Za krátko ho následovali Scott Young, Philippe Boucher a koncem srpna navrátilec Ulf Dahlén. Z Columbusu výměnou za místo v draftu přišel zkušený gólman Ron Tugnutt. Až arbitrážní soud musel rozhodnout o výši gáže Jasona Arnotta, smlouva byla prodloužena s Manny Malhotrou, Brendenem Morrowem a veteránem Kirkem Mullerem. V rámci waiver draftu těsně před sezónou přišel také obránce Stephane Robidas.

Přípravný kemp

V přípravném kempu se v dobrém světle ukazovali mladíci Jon Sim a Steve Ott. Pro nováčky bylo v přípravných zápasech dostatek prostoru také pro neúčast Brendena Morrowa, který se na znění nové smlouvy dohodl až v závěru kempu. Jediným, kdo se z nováčků protlačil do sestavy byl Niko Kapanen.

Útok

Veterán Ulf Dahlén se již od začátku postavil na levé křídlo první formace vedle Mika Modana a Bill Guerina. Od odchodu Breta Hulla Modano čekal na kvalitní křídla, mezi kterými by vynikly jeho kvality. Od trenéra Tippetta se jich dočkal. Ten zavrhl myšlenku postavit Mika na křídlo a jak se ukázalo udělal správně. Výsledkem je nejen nominace Guerina a Modana do zahajovací sestavy All- Star-Game, ale zejména skvělá hra prvního útoku. Modano vede týmové kanadské bodování a následuje jej Guerin.

Černého Petra mezi třemi skvělými centry nakonec drží Pierre Turgeon, který nastupuje na levém křídle druhé formace. Té šéfuje Jason Arnott a napravo ordinuje Scott Young. Vedení sázelo v létě při posilování týmu na osvědčené dvojičky. Dát dohromady Modana s Guerinem se podařilo na výbornou. Druhá formace potřebovala poněkud delší dobu na získání dobré formy, také pro menší prostor, který na ledě dostává. Průměr okolo 15 minut není nic extra. Scott s Turgeonem se znají ze St. Louis, kde si výborně rozuměli. Teď se mezi ně do centra vklínil Arnott. Ty opravdové chvíle pro tuhle formaci přijdou až v play off, i když svoje možnosti naznačuje již dnes. Tak třeba téměř každý druhý gól Turgeona je vítězný!

Třetí defenzivní formace hraje většinou ve složení Rob Dimaio, Nikko Kapanen a Jere Lehtinen. Překvapením je nováček Kapanen, od něhož se proniknutí do prvního týmu nečekalo. I díky svým křídlům se drží na špici statistiky +/- mezi nováčky. Zato Jere Lehtinen dominuje v této statistice celé lize. Po dlouhých letech si loni vybojoval pravé křídlo a hraje skvěle. Nejenže výborně brání, navíc střílí důležité góly. Rob Dimaio je oproti minulé sezóně jako vyměněný. Jestli někomu prospěla změna trenéra, pak je to právě on. Již dnes má víc gólů a bodů než za celou loňskou sezónu.

Čtvrtá formace mívá složení nejméně stabilní. Rozhodně se nedá říct, že je tato formace na soupisce jen do počtu pro nějakou tu bitku. Manny Malhotra, Brenden Morrow, Kirk Muller, Aaron Downey a Scott Pellerin. Tak tihle borci se nejčastěji dělí o tři místa v poslední formaci. Trenér docela rovnoměrně točí všechny čtyři formace a tak se vyloženě nedá říct, že by si nezahráli. Navíc při zraněních se posouvali směrem do lepších formací. Jedině bitkař Downey vyloženě paběrkuje.

Když útok sužovala zranění přišlo oživení z farmy o něž se postarali Jon Sim a Steve Ott, kterému se podařilo vstřelit svůj první gól v NHL.

Obrana

Příchodem Philippe Bouchera se konečně ke stabilní čtveřici podařilo najít vhodného beka. Když navíc doplnil defenzivní řady Stephane Robidas, dostal trenér velice silnou šestici obránců. Boucher je po Zubovovi teprve druhý obránce v Dallasu s držením hole na pravou stranu. Je opravdovou posilou a okolo něho se zvedli všichni starousedlíci.

Sergej Zubov má na svém kontě již 30 asistencí a Derian Hatcher právě s Boucherem patří k absolutní špičce mezi obránci v +/-. Tihle borci hráli tak dobře, že sedmý bek Sami Helenius nastoupil doposud pouze k 5 utkáním. V zápase s Coloradem se zranil Richard Matvichuk a také Helenius je na marodce. Místo v sestavě zaplní mladý John Erskine, jehož doba teprve přijde.

Brankáři

Samostatnou kapitolou je hra brankářů, zejména Marty Turca. Před sezónou se naplno spekulovalo o tom, zda je schopen nahradit Eda Belfoura.

Dnes po více než polovině soutěže je nejlepším gólmanem v celé lize. Tak se odvděčil vedení za důvěru. To udělalo velmi prozíravý tah v angažování Rona Tugnutta, který je Martymu nápomocen jak to jen jde.

Statistiky

Při pohledu do statistik zjistíme několik velice zajímavých skutečností. Vše začíná u brankářů. Ron Tugnutt a zejména Marty Turco, doposud obdrželi v průměru dva rovné góly na zápas (druhé místo v lize) a v procentuální úspěšnosti jsou dokonce nejlepší v celé soutěži s 92,5%. Úspěšnost hry v oslabení je 86% (8. místo). Statistiky mluví jasně rapidně se zlepšila defenzivní hra celého mužstva, od útoku až po obranu. Když to doplníte o špičkové gólmany není se čemu divit.

Loni skomírající útok též doznal zlepšení. S průměrem 3,11 gólu na zápas je Dallas čtvrtý v lize. Nemalý podíl na útočné produktivitě má hra v přesilovce. V podání hvězd taktéž čtvrtá nejlepší a to jich nemají nikterak mnoho. S počtem 179 přesilových her je Dallas předposlední v lize. Je to však jediný ukazatel ve kterém Dallas nepatří do první desítky.

Závěr

Jak jsem již naznačil na začátku, nacházíme se teprve v polovině základní části. O Stanley Cupu se bude rozhodovat až v play-off. Trenéři už od začátku sezóny rovnoměrným střídáním řad snižují zatížení hráčů a tím případnou únavu a riziko zranění. V neposlední řadě se tato taktika soupeřům o poznání hůře brání, než jedna dominantní formace. Právě tyhle aspekty se budou ve vyřazovacích bojích počítat dvojnásob. Zvlášť, když hvězdy posílil v play-off protřelý Claude Lemieux

Po loňské nevydařené sezóně udělalo vedení maximum pro oživení skomírajícího týmu a první výsledky se dostavují již dnes. Pokud současná forma hvězdám vydrží, dojdou v play-off hodně daleko a to je trenér přesvědčen o tom, že mužstvo ještě z daleka nehraje na maximu svých možností...

Použité zdroje: Dallasnews.com
Počet shlédnutí článku: 68274