Dallas Stars cz NHL.cz Dallas Star cz

Článek 9.6. Na otázky odpovídá David Bararuk  Holly Gunning

David Bararuk byl draftován klubem Dallas Stars v pátém kole vstupního draftu 2002. Jen několik týdnů poté, co ukončil své působení v juniorském klubu Moose Jaw Warriors (WHL), podepsal tento 183 cm měřící a 84 kg vážící mladík svou první profesionální smlouvu s mužstvem Hvězd.

Většinu sezóny 2003-04 strávil Bararuk v klubu AHL Utah Grizzlies, kde ve 49 utkáních zaznamenal 11 bodů. Chvilku také hrál v klubu ECHL Idaho Steelheads, v 16 utkáních zaznamenal 15 bodů, a barvy tohoto klubu také hájí v probíhajícím playoff soutěže ECHL.

Hlavní trenér Idaho Steelheads John Olver nešetří na Bararuka slovy chvály.

"Na mladého hokejistu si v ofenzívě počíná velmi dobře, navíc se stále ještě může hodně zlepšit. V práci s hokejkou je neuvěřitelně šikovný, dobře vede puk, dobře bruslí. V útoku dokáže být opravdu hodně nebezpečný. Potřebuje jen trochu vyzrát, přivyknout profesionálnímu stylu hry."
John Olver, hlavní trenér Idaho Steelheads

Stejně jako mnoho jiných mladých hráčů potřebuje zapracovat na defenzívě.

"Musí se ještě naučit lépe krýt puk tělem. Poznat, kdy je lépe hrát na jistotu a kdy je možné si dovolit riskantní pas. Nemusí se pořád hnát dopředu. Ale takových chyb se dopouští řada mladých hráčů."
John Olver, hlavní trenér Idaho Steelheads

Redaktor serveru Hockey´s Future Holly Gunning s Bararukem hovořil těsně po utkání, ve kterém jeho mužstvo v semifinále Západní konference soutěže ECHL podlehlo 1:3 týmu Gwinnett Gladiators.

Přechod z juniorů

Jak hodnotíte svou první sezónu mezi profíky?

Sezónu jsem začínal v Utahu. Do profi hokeje jsem přišel z juniorské ligy, takže jsem hlavně sbíral zkušenosti. Navykal jsem profesionálnímu prostředí, zvykal jsem si na pobyt mimo domov. Celou svou dosavadní kariéru, včetně té juniorské, jsem totiž hrál doma, v rodném městě. Sezónu byl proto hodnotil spíše jako povedenou. Příště se už ode mě ale určitě bude čekat více. Letos jsem hlavně sbíral zkušenosti.

Co jste musel změnit na své hře, když jste začal hrát mezi profíky?

Klesl jsem z 94 na 11 bodů. To byla ta největší změna. Najednou jsem se stal z hráče, který je zvyklý být vedoucím mužem týmových statistik, řadovým hokejistou. Na to jsem nebyl zvyklý. Najednou jsem nemohl plně rozvinout své ofenzívní sklony, dělat na ledě věci tak, jak jsem byl zvyklý. A na to všechno jsem si musel zvyknout hodně rychle. To byla asi ta největší změna.

Největší změna mimo led? Bydlíte teď se staršími hráči?

Ne. Obývám byt s dvěma hráči, kteří jsou v lize taky prvním rokem. Největší změnou je, že jsem teď na všechno sám. Musím teď být mnohem samostatnější, sám platit všechny účty. To je velký rozdíl. Máte sice více svobody, ale zároveň i odpovědnosti. Ale myslím, že jsem se s tím vyrovnal dobře.

S kým jste v Utahu bydlel a s kým bydlíte tady v Boise?

V Utahu jsem bydlel s Gerardem Dicairem, který je teď nahoře v Tampě Bay, a s Brettem Draneym, který hraje nyní také za Idaho. V Boise bydlím s Lancem Galbraithem a Zenonem Konopkou.

Alespoň teď jste v týmu nejmladším hráčem. Bylo tomu tak po celý rok?

Ano, jsem nejmladší a po celou tu dobu jsem byl nejmladší. Mnoho hráčů už má manželky a děti. Je to velká změna oproti juniorům, když se do kabiny nahrne za svými otci tolik mrňousů (smích).

Poprvé na kempu Stars

Minulé léto jste se už podruhé účastnil tréninkového kempu Stars. Můžete srovnat svou druhou účast s tou první?

První rok je asi každý hodně nervózní. Snažíte se hlavně nic nezkazit a to vede ke křečovité hře. Navíc jsem nebyl trpělivý a to se projevovalo na mé práci s pukem. Druhý rok už jsem se držel lépe. V práci s pukem jsem byl mnohem trpělivější, dobře jsem nahrával. Také jsem trochu nabral na váze. V kempu to buď vyjde nebo ne. Pro mladého hokejistu je to nejdůležitější část roku.

Jak moc jste mezi těmi dvěmi kempy přibral?

Pro mě je velmi těžké přibírat na váze. Navíc během sezóny hráč ztratí na váze asi 3-5 kg. Když jsem v létě nastupoval do kempu, vážil jsem 84 kilo. O rok dříve jsem před kempem vážil 79,5 kg. Takže za ten rok jsem nabral 4,5 kilo. Chtěl bych ještě nabrat asi 4-5 kg. Více ne. Větší váha už by mi překážela, už bych nebyl tak rychlý. A především v rychlosti je má síla. Pět kilo by bylo ideálních, lépe bych si pak radil v osobních soubojích.

Hrál jste během kempu v nějakém exhibičním utkání?

Ano, hrál. Proti Coloradu. Bylo to první exhibiční utkání kempu. Dostal jsem hodně času na ledě, hrál jsem něco kolem 15 minut. Hrál jsem přesilovky, ve hře čtyři na čtyři, v prodloužení. Myslím, že jsem měl tři nebo čtyři střely na branku. Hrát proti Karyiovi, Sakikovi a jiným byl opravdu zážitek.

Myslíte si, že jste hrál dobře?

Myslím si, že ano. Hrálo se ve vysokém tempu - ve stejném se hrají zápasy NHL. O něco jednodušší to bylo v tom, že na ledě bylo hodně zkušených hráčů, kteří dobře vědí, kdy vám nahrát.

Nedostatky v defenzívě

Když jste opouštěl kemp, jaká jste dostal doporučení?

Řekli mi, že bych měl získávat zkušenosti, učit se od starších hráčů. Poslouchat rady trenérů. Těžko se do ligy dostanete jen jako střelec. Myslím si, že musíte zvládat více věcí. Nejdůležitější asi je dobře zvládat defenzívní úkoly. Až potom je ofenzíva. Jakmile lépe bráníte, vaše cena stoupá.

Souhlasíte s tím, že nejslabším článkem vaší hry je defenzíva? Že především na ní musíte zapracovat?

Ano, souhlasím. Své defenzívní schopnosti může zlepšovat každý. Každý má nějaké rezervy. Nejdříve si musíte splnit své obranné úkoly, až pak můžete útočit.

Jaké jsou vaše silné stránky?

Mezi mé přednosti patří hlavně rychlost a kreativita na ledě. Dobře se na ledě orientuji a vím, kdy a jak rychle nahrát. Když si zvyknete na spoluhráče z útoku, sehrajete se, kolikrát jste schopni přihrát si naslepo a nemusíte tak puk věčně nastřelovat do útočné třetiny.

V Utahu bylo příležitostí méně

Jak jste si podle Vás vedl v Utahu?

Pokaždé se mi nedařilo. Ale vcelku jsem se držel dobře. Nedostával jsem sice na ledě tolik příležitostí, jak bych si přál, ale to záleží na trenérech. Vždycky je však co zlepšovat. Nejsem úplně spokojený s tím, co jsem v Utahu předvedl. Vím, že to mohlo být lepší.

Jaké role jste plnil v týmu Grizzlies?

První část sezóny jsem nastupoval ve třetí, bouračské řadě. Když pak z týmu poslali dolů jednoho hráče z druhé pětky, začal jsem nastupovat v jedné z prvních dvou formací. Začátek byl pro mě těžký. Přivyknout roli bourače, nemoci na ledě předvést svou kreativitu, to mě ubíjelo.

Posílali Vás i do přesilových her?

Ano, hrál jsem i přesilovky. Ale naše přesilovky nebyly dobré. Nevím přesně, jaká byla jejich úspěšnost, ale zcela jistě nebyla vysoká. Ano, dostal jsem šanci nastupovat v přesilových hrách, na oslabení jsem ale nasazován nebyl.

Příjemný konec sezóny v Idahu

Posílají Vás někdy na oslabení tady v Idahu?

Ne. Já přišel do týmu jako nový hráč, jsou tu kluci, co tady hrají už dva tři roky. Trenéři nechtějí pokaždé, když přijde někdo nový, míchat se složením speciálních formací. Ani by to nebylo dobré. Jako nováček v týmu prostě musím platit určitou nováčkovskou daň.

Dostáváte teď v Idahu na ledě více času než v Utahu, nebo je to asi stejné?

Těžko říci. Trenéři se snaží dát čas na ledě každému. Každý dostává svou spravedlivou porci času na ledě. Samozřejmě, když tým prohrává o gól či dva, dostávám na ledě jako ofenzívní hráč více času.

Vaši nejčastější spoluhráči v Utahu?

Po většinu času jsem nastupoval s Justinem Coxem a Barrettem Heismanem. Na chvíli nás sice roztrhli, pak mě poslali do Boise, ale jakmile jsem se vrátil, už jsme zase nastupovali spolu.

A s kým obyčejně hrajete v Idahu?

S Brettem Draneyem a Dylanem Gyorim.

Jak funguje vaše spolupráce?

Myslím že dobře. Začínáme se na ledě přizpůsobovat jeden druhému, až si na sebe úplně zvykneme, bude to O.K. Ale trenér tady hodně míchá se sestavou. Takže už zítra může být všechno jinak.

Sledoval jste letos výkony vašeho juniorského celku (Moose Jaw)?

Ano, hodně pozorně. Tým vypadl v druhém kole vyřazovacích bojů proti Red Deeru. Myslím si, že kluci měli rozhodně na víc. Hráli letos opravdu dobrý hokej.

Místo draftu zlomená čelist

Četl jsem, že v roce, ve kterém jste měl být původně draftován, jste měl zlomenou ruku. Co je na tom pravdy?

Ne ruku, měl jsem zlomenou čelist. Nevím proč, ale všichni si mysleli, že jsem si zlomil ruku. A já si přitom zlomil čelist. Ale od té doby už mě nepotkalo žádné vážnější zranění. Měl jsem jenom naražený bok, ale to není nic vážného. Musím to zaklepat.

Co důležitého jste se letos na ledě naučil, aby z Vás byl lepší hráč?

V juniorské lize se hraje trochu jiný hokej. Na všechno máte více času, tempo hry je pomalejší, spíše čekáte na to, jak se hra vyvine. Kdežto v profi hokeji na to není čas, tam musíte hodně předvídat, jakým směrem se hra bude ubírat. Nemůžete být pasivní, neustále musíte číst hru a rychle reagovat na její vývoj. Takže letos jsem se snažil hlavně přivyknout rychlejšímu tempu hry.

Jste teď po zápasech psychicky vyčerpanější?

Ano, myslím si, že jsem teď po utkáních psychicky daleko vyčerpanější než dříve. Přeci jenom zápasy v profi lize jsou náročnější i po této stránce.

Váš hlavní cíl pro následující sezónu?

Chci hrát více ofenzívně. Ještě nevím, kde přesně budu hrát, ale určitě chci mít větší podíl na hře, to znamená být v první nebo druhé pětce. Chci týmu více pomoci k dobrým výsledkům. A doufám, že se podívám i nahoru, do Dallasu.

šipka Překlad článku: Kamil Šamulák
šipka Použité zdroje: Hockeysfuture.com
šipka Počet shlédnutí článku: 10624247


Komentáře

Žádné komentáře

Přidej komentář


nahoru | na úvod
Hledej

Další zápas
Narozeniny mají

Webhosting poskytuje: Web4U
© 2001 Dallas stars cz a uvedení dodavatelé obsahu. Všechna práva vyhrazena. All rights reserved. Publikování nebo šíření obsahu Dallas Stars. cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
© Loga a známky NHL, týmu NHL Dallas Stars a ostatních týmů jsou ochrannými známkami NHL Enterprises nebo jejich vlastníků.
TOPlist