Ohlédnutí za playoff 1999 – Blues – část druhá

Dva skvělé týmy, jeden povzbuzený čerstvou výhrou nad Kojoty, neb Blues museli k postupu vyhrát 3 zápasy v řadě, a tím pádem měli jen 2 dny odpočinku, druhý tým odpočatý, neb Stars před touto sérií 9 dní odpočívali. Co je lepší?

Pronger a MacInnis, to byla obranná dvojka Blues. Každý na ledě trávil skoro půl hodiny. A jejich přesilovka byla smrtící. V brance Blues chytal Grant Fuhr. MacInnis dokonce zaznamenal v 7 zápasech prvního kola playoff 9 bodů, z toho 3 branky.

Game 1: Blues začali první zápas lépe. Turgeonova řada zlobila, šanci měl nejprve Turgeon, potom i Handzuš. Nicméně první kloudná akce Stars skončila brankou. Nieuwendyk se proklestil obranou Blues a vystřelil, jeho střelu zápěstím sice Fuhr vyrazil, do prázdné branky ale zasunul puk Pat Verbeek. Byl to jeho první zápas v playoff a hned po necelých třech minutách se prosadil. V polovině třetiny přišly chvíle Belfoura, když musel při přesilovce Blues zlikvidovat střely MacInnise a Turgeona. Druhá přesilovka Blues už tak nebezpečná nebyla. O ofenzívu Stars se starala téměř výhradně Nieuwendykova formace. Před koncem třetiny hráli přesilovku Stars, ve velké šanci byl Nieuwendyk, ale nedal. Fuhr byl na místě.

Hned v úvodu druhé třetiny se probudila Modanova formace. Modano uvolnil po křídle Hulla a ten dělovkou nedal Fuhrovi šanci. Byl to jeho vůbec první gól za Stars v playoff a zrovna proti jeho bývalému zaměstnavateli. Střela to byla sice parádní, ale Fuhr měl parádní výhled a střelu z vrcholu kruhu přesto pustil. Dá se říci, že tato branka šla na vrub Fuhra. Od tohoto okamžiku si vytvářely šance obě první formace Stars. Modano pak vyslal parádní dělovku při přesilovce Stars 5 proti 3, Fuhr byl však pozorný. Ani jedna z přesilovek však nebyla potrestána, šance Modano a Hulla zůstaly bz využití. V polovině zápasu pak Nieuwendyk v další šanci trefil tyč Fuhrovy branky. Přesilovka Blues byla velmi nebezpečná. Lehtinen ukázal, proč byl ve své době považován za nejlepšího bránícího útočníka. Youngovi stačilo po závaru v pásmu Stars zasunout puk do prázdné branky, ale díky Lehtinenovi skončil puk až v obranném pásmu Blues. Do konce třetiny ukázal Belfour ještě několik skvělých zákroků a Matvichuk svoji obětavost, když se po hlavě vrhal do střel soupeře. Ve třetí třetině měli Stars výhodu početní výhody, po faulu na Modana se jednalo opět  o výhodu dvou mužů. Stars ji ale opět nevyužili, po skončení dvojnásobné výhody trefil Verbeek tyčku. Blues odvolali Fuhra 2,5 minuty před koncem. Výsledek? Jistý Eddie Belfour. Zranění Turgeona, kterého zákeřnou sekerou pod koleno trefil hrdina zápasu Pat Verbeek. Inkasoval dvouminutový trest, Turgeonovi hodně dlouho trvalo, než se zvedl z ledu. Definitivní podobu dal výsledku Modano, když trefil prázdnou branku. Byl to gól v oslabení, neboť Blues měli ještě přesilovku. Eddie Belfour si však ještě před tím připsal několik dobrých zákroků. Odveta za faul na Turgeona na sebe nenechala dlouho čekat. Nevybíravě trefil Sydora Mayers. Sekera stejně jako v předešlém případě. Zápas nakonec dospěl do konce. 3:0 a dobrý vstup do druhého kola.

První zápas ukázal, že lze čekat přesně o, co v průběhu základní části. Přesilovky se ani jednomu týmu nedařily a dominovala formace pro oslabení. Ukázal se i rozdíl v gólmanech. Na jedné straně jistý Belfour, na druhé straně slušně chytající Fuhr, který však měl již nejlepší roky kariéry za sebou. Časté byly též potyčky, stejně jako v první sérii s Edmontonem. Návrat Pata Verbeeka byl velkolepý. Několik potyček, branka, tyčka, faul na Turgeona, prostě klasický Pat Verbeek. Však byl také vyhlášen první hvězdou zápasu, druhou Belfour a třetí Matvichuk. Zajímavá byla statistika zápasu. Na střely 25:23 pro Stars, na buly 44:38 a na šance 15:12. Zajímavostí je 7 nevyužitých přesilovek Stars a 5 nevyužitých přesilovek Blues. Zápase nevyšel Prongerovi, který se v útoku k ničemu nedostal a zápas zakončil s 3 zápasrnými body v bodování +/-. Na ledě strávil 30 minut a 9 vteřin! Ani Demitra se moc neukázal a Turgeon, ačkoli byl hodně aktivní, tak vyšel na prázdno. Belfour vytvořil rekord Stars, když nedostal branku rovných 132 minut v playoff.

 

Game 2: Oba týmy se musely pro tento zápas obejít bez jednoho hráče na každé straně. Mayers i Verbeek byly suspendováni na jeden zápas na zákeřné fauly. Posilou pro Stars byl kapitán Derian Hatcher, který se po odpykaném suspendování mohl vrátit do sestavy Stars.

Verbeeka tak ve druhé formaci Hvězd nahradil veterán Benoit Hogue. První šanci zápasu měl po půlminutě hry kdo jiný než Joe Nieuwendyk, těsně však minul. Na druhé straně měl šanci Turgeon, ale Belfour byl jistý. Chvíli po Hullově šanci se ukázal Hatcher a pořádně namáčkl Eastwooda na hrazení. Mantinel se prohnul snad o metr. Takto to prostě umí snad jen Derian. Ukázal, že rozhodně neubere nic ze své tvrdosti. Velkou šanci měl po Sloanově příhře Skrudland, ale nedal. Na chlup stejnou šanci měl na druhé straně Yake, výsledek byl stejný, rozdíl byl však v tom, že Fuhr vytáhl skvělý zákrok, zatímco Belfourovi pomohla tyč. První branka padla po 8 minutách zápasu a podobala se Hullově brance z prvního zápasu série. Tentokrát však přihrával Nieuwendyk a pálil Langenbrunner. Fuhrovi prošla střela opět mezi betony. Těsně před první přestávkou si vybral slabší chvilku i Belfour. Nemastná Demitrova střela z poměrně velké dálky mu proklouzla mezi betony a do šaten se tak šlo za stavu 1:1. A málem to bylo za stavu 1:2, ale druhou šanci po sobě už Demitra neproměnil. Orlova neprůstřelnost skončila na 151 minutách.

Blues po přestávce začali tam, kde první třetinu skončili. Ve velké šanci se zjevil Young a prostřelil Belfoura. Blues se tak poprvé v sérii dostali do vedení. Langenbrunner střídal a než si Modano stačil pokrýt Younga, byl z toho gól. Při přesilovce Stars se po Modanově ztrátě puku dostal do nájezdu Atcheynum, Belfour byl ale pozorný. Vyrovnání zařídil Joe NIeuwendyk. Do jízdy mu puk poslal Langenbrunner. Jednalo se o typickou střelu švihem do šibenice. MacInnis dostal pořádnou lekci. Tento zkušený bek byl totiž nasazován na led vždy, když se na ledě ukázal nejlepší hráč Stars, tedy Joe Nieuwendyk. Stars byli na koni, díky Keanovi hráli i přesilovku. Po nevydařené střele Chamberse se do nájezdu dostal Conroy, ale Belfour parádně jeho akci zneškodnil. Už poněkolikáté v sérii takto hráčům Stars ujel soupeř středem ledu. Obránci byli totiž při přesilové hře moc daleko od sebe. O obrat se v půlce zápasu zasloužila checking line Stars. Zubov zatáhl puk, Marshall uhnul hitu Nashe, ten se zdržel u hrazení a volný Marshall si najel na příhru ruského beka. Marshall poslal puk na Keana a ten už věděl, co s pukem. Stars opět vedli. A chtěli víc. Velkou šanci měl opět Nieuwendyk. 5 miut před koncem třetiny bylo srovnáno. A to k nevoli Kena Hitchcocka. Blues vystřídali tak, že hráč na jedné straně střídačky opustil plochu a za něj naskočil hráč na druhém konci střídačky. Byl to Turgeon, najel si na příhru Atcheynuma a bylo to 3:3. Atcheynum to udělal moc dobře, přihrával v podstatě jednou rukou, tou druhou si hlídal od těla Chamberse. A bylo hůř! Ještě do konce třetiny zvýšil na 3:4 z pohledu Blues Demitra, když využil parní přihry od MacInnise. Demitra dával do prázdné branky. Jednalo se o přesilovkový gól, neboť k návratu Planta chyběla 1 vteřina. Vyrovnání zařídil po necelých 5 minutách 3/3 Lehtinen. Hull z úhlu vystřelil, Fuhr puk vyrazil, Modano ho posunul před branku, kde číhal Lehtinen a bylo to hned veselejší. Lehtinena neuhlídal Tyson Nash. Velkou šanci rozhodnout měl Hogue, Fuhr se ale překonával. Ale byla z toho alespo%n přesilová hra. Při ní však uklouzl Belfour při jednom ze svých výletů a mohlo být zle, ale Eastwood se dostal z úhlu a neměl komu přihrát. Rozhodnout mohl 4,5 minuty před koncem Nieuwendyk, ale trefil bohužel jen tyčku. Na druhé straně mohl 2 minuty před koncem rozhodnout Conroy, Belfour ale vytáhl slušný zákrok a puk vyrazil. Rozhodnutí tak muselo padnout v prodloužení. První šanci měl Atcheynum, ale Belfour byl neprůstřelný. A tento hráč měl i další šance. Belffour však byl vždy lepší než on. Na druhé straně se dostal puk do branky po dorážce Zubovovy střely, Skrudland však dostal puk za branku nedovoleným způsobem. Zápas rozhodl opět Joe Nieuwendyk. Opět střelou zápěstím, tentokrát byla jeho střela přesná. A opět se jednalo o střelu z poměrně velké dálky. Stars tak udrželi domácí neporazitelnost. Joe Nieuwendyk hrál v nejlepší formě ze všech hráčů celé NHL. Podílel se na posledních 4 vítězných brankách Stars. Poprvé tak začal být spojován s cenou Conna Smythe. Reunion Arena vyprodaná po 41. v řadě tak viděla další parádní zápas. Nieuwendyk byl vyhlášen první hvězdou zápasu, druhou Turgeon a třetí Demitra. Na střely vyhráli Blues 34:25, na buly 44:40, na šance vyhráli Stars 19:18. Stars nevyužili ani jednu ze 4 nabídnutých pořesilovek, Blues využili jednu ze 3. V tomto zápase se jasně projevilo to, co říkal Guy Carbonneau. Tento tým je jiný, nepanikaří, ať se děje, co se děje. Stars si tedy v 6 zápasech připsali 6 výher.

 

Stars prohráli oba zápasy na půdě St. Louis. Ve čtvrtém zápase se sice Stars ujali vedení díky brance Modano, ale nováček povolaný z farmy, Jochen Hecht zařídil vyrovnání. V prodloužení pak Turgeon vystihl přihrávku Zubova a pokořil Belfoura. Blues tedy mohli být po čtvrtém zápase na koni. Dotáhli stav 2:0 na 2:2 a začínalo se odznova. Dallas měl ale výhodu domácího prostředí. Před pátým zápasem se však udála naprosto zásadní věc pro osud celého dalšího playoff. Generální manažer Stars Bob Gainey nebyl spokojený se hrou Modana a jeho formace. Výkony byly při nejmenším rozpačité, čekalo se mnohem víc. Proto si Bob Gainey pozval Modana na kobereček a promluvil mu do duše. Chtěl, aby si Modano uvědomil, proč hraje hokej a jaký je jeho cíl. Prostě cítil potřebu ho namotivovat. Chtěl, aby Mike Modano věděl, že nehraje pro sebe, ale pro tým, pro všechny hráče v kabině a že musí udělat vše pro to, bay tito hráči mohli dále hrát playoff a nemuseli sezónu předčasně ukončit. Gainey to vycítil a přistoupil k tomuto kroku v pravou chvíli. Od té doby hrál Modano a jeho formace mnohem lépe.

 

Zajímavostí bylo, že Stars se dostali ve všech zápasech série do vedení. V zápasech v St. Louis to však nebylo Hvězdám nic platné. Zatímco v prvních dvou zápasech série vstřelili Stars 8 branek, v následujících dvou už jen 4. Počet ztrát 21:56, počet hitů 71:53 a počet získaných puků 13:5. I z těchto statistik jednoznačně vyplývá zhoršená hra Stars v zápasech číslo 3 a 4. Zajímavostí také bylo, že gólman Blues před zápasem číslo 5 připustil, že v každém zápasu série pustil nějaký laciný gól a že pokud chtějí vyhrát, nesmí žádné takové branky pouštět.

 

Game 5: Důležitou zprávou pro Stars byl návrat Guy Carbonneaua do sestavy Stars. Stars věděli, že musí tento zápas vyhrát a tak začali hned od začátku náporem. Ten byl ale zastaven díky hloupému vyloučení Langenbrunnera. V oslabení však unikl po křídle Modano, přehnal se kolem Prongera a nahrál volnému Lehtinenovi a ten vstřelil první branku zápasu, Stars tak byli na koni. Byla to taková plachtící střela do růžku Fuhrovy branky. V polovině třetiny hráli Stars přesilovku, Lehtinen ze stejné pozice jako při prvním gólu nedal, Fuhr se vyznamenal. O chvilku později se už ale skóre měnilo. Sydor zachytl puk na modré, posunul ho podél hrazení Modanovi a ten prudkou přihrávkou našel před bránou soupeře úplně volného Langenbrunnera. Těsně před polovinou zápasu začal sílit nápor Blues umocněný přesilovkou, ale Eddie Belfour a obětavé zákroky dallaských obránců zapříčinili, že se skóre neměnilo. Přesilovku si ale na druhé straně zahrál i Dallas a skóre se měnilo. Za brankou vybojoval puk Hogue, posunul ho Hullovi, ten na modré našel Hatchera a ten z první vypálil. Bránu by minul, ale dobře postavený mistr tečí Joe Nieuwendyk se postaral o navýšení vedení. Dallaský centr bývá někdy označován za nejlepšího hráče NHL v tečování puku. O chvilku nato ale snížil Young, když nepříliš prudkou střelou překvapil Belfoura, tomu prošel puk mezi betony. Tak trochu šla tato branky na jeho vrub. Young za svoji troufalost za chvilku pykal, neb ho na modré čáře trefil tělem Derian Hatcher. Ve třetí třetině se už jednalo o koncert gólmanů, kteří se překonávali, který z nich vytáhne lepší zákrok. Belfour vychytal Courtnalla a Turgeona, Fuhr Nieuwendyka. Blues však přes velký nápor dokázali snížit až minutu před koncem. Hatchera obral o puk Hecht, posunul Turgeonovi za branku, ten přihrál na modrou MacInnisovi. Dělovku MacInnise tečoval za Belfoura Hecht. Branka ale nakonec nebyla uznána, neb Hecht projel brankovištěm a zavadil o Belfourův beton. Do konce zápasu se už nic zajímavého nestalo, Dallas se tak ujal vedení v sérii 3:2. Chris Pronger byl u všech tří branek Stars. Zajímavostí také bylo, že kromě první zápasu série Stars prohráli na střely. Nejmarkantnější to bylo v Game 5, kdy na střely prohráli 31:16. Hodně se také mluvilo o špatných začátcích zápasů Blues. První třetiny byla obvykle slabší a Blues se tradičně rozjížděli až ve druhé a třetí třetině. Nejlepším hráčem série byl Ed Belfour, zejména druhé a třetí třetiny podával parádní výkony, to byly ty pasáže, kdy Blues začali obvykle hodně kousat. Potvrdit to však musel ještě v game 6. Ale výzvy, ty Ed Belfour miloval…

 

Game  6: Zápas o vše začal šancemi na obou stranách. Aktivní byl především Hull a Demitra. Zápas byl hodně vyrovnaný, skóre se dlouho neměnilo. Až po 7 minutách druhé třetiny se dělovkou od modré prosadil MacInnis. Blues tak poprvé v sérii dali první gól zápasu. Kdo se překonával, to byl především Ed Belfour, neb Blues byli rozhodně lepším týmem. Asi nejlepší zákrok vytáhl na Turgeona a následně proti teči Nieuwendyka na začátku třetí třetiny. Belfour si ale poradil i tečí od vlastního spoluhráče a puk schoval pod lapačku před dotírajícím Hechtem. Stars čekali, kdo prolomí střeleckou smůlu. Hull, ani Keane se totiž ve svých šancích neprosadili. 6 minut před koncem se prosadil netradiční třslec. Derek PLante. Se Sydorem a Hullem delší dobu motali obranu Blues a na konci akce byla Plantova střela. Dobrou práci odvedl také clonící Keane. Zápas tak dospěl do prodloužení. Na rozhodnutí se nečekalo příliš dlouho. Sydor poslal Hulla do pásma, ten zpoza branky vystřelil a kde se vzal, tu se vzal, dorazil nadvakrát puk na Fuhra Mike Modano. Stars se tak dostali do finále konference. Jejich soupeřem byli Avalanche. Jako důležité se ukázalo opětovné spojení Hulla a Modana. Hull a Belfour byli klíčovými muži Stars. Tato výhra zaručila Stars 4-5 dní odpočinku před první zápasem s Coloradem.

První hvězdou zápasu byl vyhlášen Modano, druhou MacInnis a třetí Hull. Nejlepším hráčem série byla ale bez jakékoli debaty Ed Belfour. Stars byli horší snad ve všech statistikách, jednoznačně byli ale lepší na oslabení.

Tento zápas byl již čtvrtým, kdy Stars dokázali vyhrát, ačkoli po 2/3 zápasu prohrávali.

Pantera složila hymnu Dallas Stars v podstatě přes noc, těsně před začátkem playoff s Edmontonem. Ludwig je popíchl při golfu, který hráli odpoledne před začátkem playoff. Přes noc to udělali. Měli úspěšnost 5:0, když tu píseň hráli v aréně. Se St. Louis byl ale problém, proto tu píseň dovezli do St. Louis a zahráli ji před prodloužením v game 6 v kabině. A opět to fungovalo.

 

Legrační taky bylo, že 35letý Dave Reid vykládal, jak byl vycukanej, nervózní. A jak ho museli uklidňovat hráči, kteří už Stanley Cup získali, ti pak mluvili, tedy hráči jako Carbo, Keane, Ludwig, Nieuwendyk, Skrudland, apod. Myslím ještě Chambers získal Stanley Cup. Tedy 6 hráčů z 24. Moc hráčů se Stanley Cupem v tom našem týmu tedy nebylo. V podstatě to byli hráči, kterým nikdo nevěřil, neboť dosud Stanley Cup nezískali. O to větší motivaci však měli.

 

I druhý krok Stars zvládli. V tuto chvíli měli za sebou 8 výher z 16, byli tedy v půlce bojů o vysněný Stanley Cup.